1.kapitola *Divoká* - 1/3

27. února 2013 v 20:33 | Ewiline |  1. díl

Tak... První kapča zrozena!! Musim vám říct, že nevím jestli to budu takhle stíhat... Volno mám hlavně v pátek a sobotu. Tak to dyštak přednastavím :D

Kapitola věnována - Script, Livv a detimesice!!

Doufám že se bude líbit...

P.S. Poradíte mi jak se vkládá HTML kód? (restartovala sem si stránku a už nevím jak se to dělá...) čtení zdar!! :D




Pustila sem vařící vodu a nechala ji volně stékat po celém těle. Horká sprcha je něco jako můj budíček. I když většina lidí se budí spíš studenou.

Stála sem pod tekoucí vodou a přemýšlela… Už je 10. října. Přesně měsíc a devět dní ode dne, kdy sem zase vstoupila do školy. Je to divné, ale vůbec se mi z ní nechce. Celá moje třída jásá. Já ne. Nejsem šprtka… Jen sem si tolik zvykla na to prostředí, že bude těžké to tam opustit.

Myšlenkama sem se zatoulala ke své rodině. Musela sem se usmát. Díky tomu, že mamka a taťka nejsou skoro vůbec doma, mám velké množství volna. Zvlášť tenhle rok, firma získala nějaké podpory v zahraničí a oni kvůli tomu musí hodně cestovat. Asi si myslíte jaký sem lajdák… A ano, možná vážně sem. Do školy se ale snažím připravovat pečlivě. I když škola je až na druhém místě měho programu. První jsou procházky v lese. Je to tam pokaždé tak čisté a svěží. Obrovské stromy mě vždycky ohromí svou majestátností.

Náš dům, vlastně vila, je v lese. Vůbec nechápu, jak tady mohli postavit tak velký barák, když nestojí na mýtině a ani tu není pořádná příjezdová cesta.

Přerušila sem úvahy, když sem uslyšela klapnutí dveří. Leon právě vstal. V tom případě je 6:05.

Vypla sem horkou vodu a sáhla po osušce. Normálně sem schopná vstát i v pět hodin ráno a celou hodinu prostojím pod horkou vodou. Jen tak. Nikomu nevadí, že plýtvám vodou. Dneska sem mírně zaspala. Vstala sem až v půl šestý.

Osušila sem se a oblékla. Nehty sem měla nalakované na zeleno, takže sem se rozhodla, že dneska budu jako brčálník. Na černou podprsenku sem si navlíkla zelené tílko a na nohy sem si natáhla temně zelené roury. No co! Zelená je moje barva… Navíc je zdravá na oči.

Zazubila sem se na sebe do zrcadla. Začala sem si pročesávat mokré vlasy. Docela sem zvědavá, jaký účes si vyvedu dneska. Zkusila sem rybí cop z týlu. Po dvou marných pokusech sem to ale vzdala. Udělala sem si normální copán, přehozený přes jedno rameno.

Přistoupila sem blíž k zrcadlu a hmátla po své řasence. Brácha mi jí dal k narozeninám spolu s dalšíma volovinkama. Tahle je prý speciálně pro zelené oči… No uvidíme, dneska jí mám poprvé.

Pomalu sem si začala malovat oko. Vypadalo opravdu krásně, takže sem si ani nemusela brát tužku. Dodělala sem i druhé. Zahrabala sem v kosmetické taštičce a vytáhla stíny. Pokaždé si je dělám jen lehce. Takový přechod z tmavé do světlé. Tmavá u řas a směrem k obočí světlá. Vytáhla sem zelenou… jak jinak. Konečně sem byla hotová.

Popadla sem taštičku a vykročila ke dveřím. Než sem sáhla na kliku, tak sem se ještě otočila, jestli sem něco nezapomněla. Přejela sem očima všechno od sprchového kouta, vany a prádelníku, po umyvadlo a věšáčky s poličkami na bledě modré zdi.

Vyšla sem ze dveří. Vrátila sem se po točitých schodech do svého pokoje. Zkusím ho trochu popsat… Varuju! - amatérsky. Má tvar obdélníku a je přímo pod střechou, takže se tam svažuje strop. Popíšu to tak jako byste stáli u dveří. Stěna naproti stěně s dveřmi je celá prosklená s vchodem na balkon - to je taková velká "deska" bez zábradlí. Napravo ode dveří mám docela širokou postel s nočním stolkem za hlavou. Nad postelí jsou tři poličky a jedna nese rádio. Nalevo je obrovská zašupovací skříň. Za ní je stůl s počítačem a právě tady se začíná strop svažovat.

Tak. Tolik o mém království…To co na svém pokoji miluju je to, že mám díky celé průhledné stěně přímo fantastický výhled do vysokých korun stromů… A ještě poslední maličkost - vymalováno mám světlounce zelenou barvou. Dneska bych s ní krásně ladila.

Hodila sem taštičku na postel hrábla po batohu a už zase letěla po schodech dolů. Okolo ložnice. Okolo bráchova pokoje a koupelen. Okolo velké společenské místnosti. A konečně sem byla v hale. Zamířila sem nalevo do kuchyně. Naše kuchyň má styl zebra - černobílá. Mamka už tu byla. Sama. " Dobré ráno!" pozdravila sem vesele.

" Dobré ráno Carter!" řekla jemným hlasem. Měla na sobě černé šaty se špagetovými ramínky dlouhé po kolena. Vlnité vlasy měla svázané do stejného copu jako já, akorát byl tlustší a delší. Oči měla jako vždy silně nalíčené. Na tváři jí pohrával milý úsměv.

K talířům s celozrnnýma rohlíkama, sýrem a salámem postavila ještě velkou skleněnou sklenici s pomerančovým džusem.

Už sem byla skoro u stolu když, sem uslyšela Leona. " Carter!!" vyjekl a pořádně mě ze zadu objal. Zase dělá, jako by mě neviděl věčnost. " Leó!!" vyjekla sem na oplátku. Chvíli mě ještě držel ale když sem se začala nadechovat k nějaké poznámce, pustil mě a blekurychle se přesunul ke stolu.

" Dobré ranko mamí!" přesladký synáček - a to mu bude brzo 19!

Mamka kývla a taky si sedla. Přešla sem ke stolu, hodila tašku za židli a ještě ve stoje nalila všem džus.

" Ne tátovi nenalívej!" řekla máti " Dneska pojede trochu dřív. Pití mu dám sebou." nechápu tu logiku ale to je jedno. Pokrčila sem rameny a usedla. Zvykla sem si že věci, nápady, názory i skutky v téhle rodině naprosto nedávají smysl.

" Co myslíte, pude se mnou dneska Jennis na rande??" stejná otázka každé ráno. Vážně nevím, jak se může Leon ptát na stejnou věc pět let za sebou… každé ráno.

Protočila sem oči. Dneska sem se rozhodla odpustit si ten komentář.

"Hmm…" zamumlala mamka.

" Protože já si myslim, že dneska už se mi to povede!" vyhrkl sebevědomě. Už sem chtěla říct, jestli se nechce vsadit, ale nechtěla sem mu kazit veselou náladu. Navíc to vypadalo na novou strategii. Jennis je holka z mojí třídy. Je docela fajn, má světloulince hnědé vlasy na lopatky. Ve stejném hnědém odstínu má i oči. Leon se snaží dostat ji už asi od druhého ročníku. Takže přibližně tři až čtyři roky.

Pomalu sem dojídala celozrňák. Hltavě sem do sebe nalila celou sklenici džusu. Odnesla sem to všechno za bar ke dřezu. Leon už se taky zvedal. Odnesl si nádobí a vyrazil k průchodu do haly. Vzala sem si batoh a zamávala mamce. Usmála se na mě.

V hale sem se srazila s tátou. " Carter dávej pozor!" zasmál se. Pořád musím na svých rodičích obdivovat, jak pořád vypadají mladě. Táta vypadá nanejvíc na dvacet pět. Mamka taky tak nějak. Ale už jim táhne na čtyrycet.

" Dělej Carter! Jackie a Dark tu za chvíli sou!" brumlal Leon.

Obula sem si černé baleríny a potom sem sáhla po černém bolerku na věšáku.

" Dneska řídím já!" připomněla sem mu a hrnula se ke dveřím. Když se vyšla ven, zaplavila mě vůně lesa. Slastně sem vzdychla a sešla dlouhé schody k cestě, na které stálo moje černé BMW.

Leon mi byl v patách " Už jdou." oznámil. Za chvíli sem už uslyšela tiché hlasy. Jackie a Dark - naše nerozlučná dvojice. Dark je přesný opak svého jména. Má bílé vlasy a bílé oči. Stručně řečeno.

Jackie je moje nejlepší a jediná kamarádka. Je jediná co se se mnou ve škole baví. Až na Leonovu partu a pár výjmek se mě všichni straní jako Leona a spolu. Ale zvykla sem si na to. Dá se to říct i tak že mě Jackie vzala pod ochranná křídla.

Už sem je uviděla. Vyšli z druhého konce lesa, než sme se chystali vyjet. Šli ruku v ruce a říkali si něco tím tichým hlasem, kterému rozumí jen oni. Jackie mi zamávala a já se na ně usmála. Nasedla sem do auta. Leon si sednul na sedadlo spolujezdce. Díky bohu, moje autíčko je první v řadě našich dopravních prostředků - já totiž nesnáším couvání z úzkých prostorů.

" Hello guys!" pozdravil z vesela Dark.

" Čau!" řekla sem s Jackie unisono.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 27. února 2013 v 20:48 | Reagovat

WoW!!! Tohle bylo boží! Opravdu krásná kapitola. Všechno si popsala do podrobností. Ach...
Nevím, co všechno bych k tomu ještě měla napsat. Snad jedno: fantastic!!!

P.S. Podle toho co. Pokud video, klikni na to "f" v kroužku. Pokud třeba ikonku, klikni na HTML a vlož tam HTML kód.

P.P.S. Pomohl ti ten návod s obrázky?

P.P.P.S. Na mém blogu se za pár vteřin objeví O mně.

P.P.P.P.S. (Existuje to vůbec?) Hezký den a rychle další!!!

2 detimesice detimesice | Web | 28. února 2013 v 13:20 | Reagovat

Hihi super ewil:-)
Pak by me teda zajimalo jk se pomstis
p.s. Pro script. Sms prestrelka ;-)

3 Livv Livv | Web | 1. března 2013 v 21:40 | Reagovat

Podrobnosti. Divím se, že tě baví podrobnosti :D Já bych je nejraději vytěstnila někam do pryč... :D Nerada je píšu no :D

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 27. dubna 2013 v 9:52 | Reagovat

No, tak já bych řekla, že těch podrobností je tam až příliš.
Zaprvé, když chceš popsat něčí vzhled, musíš to udělat nenápadně, ne tak okatě.
Zadruhé, tahle část mi tam nějak nesedí:
"Zkusím ho trochu popsat… Varuju! - amatérsky. Má tvar obdélníku a je přímo pod střechou, takže se tam svažuje strop. Popíšu to tak jako byste stáli u dveří. Stěna naproti stěně s dveřmi je celá prosklená s vchodem na balkon - to je taková velká "deska" bez zábradlí. Napravo ode dveří mám docela širokou postel s nočním stolkem za hlavou. Nad postelí jsou tři poličky a jedna nese rádio. Nalevo je obrovská zašupovací skříň. Za ní je stůl s počítačem a právě tady se začíná strop svažovat."
Když chceš už popsat místnost, nepiš, že to bude amatérské atd., protože čtenáři by to mohli pochopit tak, že vlastně neumíš psát, což není tak úplně pravda.
tahle kapitola byl vlastně jeden sáhodlouhý popis, ve kterém navíc příliš často opakuješ sloveso "být" a "mít". V ději se toho moc nestalo. No, jdu se přečíst další kapitolu, uvidím, co se z toho vyklube, avšak jedno se ti musí nechat- máš celkem dobrý styl psaní a obdivuji tě, že jsi něco takového sepsala. Věř mi, že já vím, jak je to těžké, sama píšu. Jen tak dál!

5 Kessi Kessi | Web | 6. listopadu 2013 v 14:11 | Reagovat

Úžasná první kapitola! Opravdu, se mi moc líbí. Je to první povídka co mě zaujala obsahem i stylem psaní za posledních několik měsíců :D Jsem zvědavá na to co jsou zač.

6 Violett Violett | Web | 19. prosince 2013 v 20:08 | Reagovat

Krásná kapitolka. Sice jsem dost pozadu, ale začala jsem jí číst až ted a to máš tich kapitol dost :D No jen tak dál a doufám, že ostatní kapitoly jsou tak užasné, jako tato první :)

7 Joss Joss | E-mail | Web | 7. ledna 2014 v 11:54 | Reagovat

Zaujímavá rodinka toto, čo sa človek nedozvie teda. :D A veľmi krásne popisy priestorov, trochu som si to nejako predstavovala, ale pri každej poviedke si to predstavujem tak trochu svojsky, takže.. ale popísala si to veľmi pekne, dokáže si to človek predstaviť a aj tých jej kamarátov. :) Som zvedavá, ako sa to bude vyvíjať ďalej, tak idem pokračovať v čítaní. :)

8 Neminka Moriko Neminka Moriko | E-mail | Web | 12. ledna 2014 v 15:04 | Reagovat

Jak jsem slíbila, vrhla jsem se na čtení:)) moc povedená kapitolka:)) idu čitat dalej, řečeno po slovensky:D

9 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 25. ledna 2014 v 16:15 | Reagovat

Krásná kapitola.. :-)

10 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 29. ledna 2014 v 10:19 | Reagovat

Super kapitola :-) Tak som teda zvedavá, čo s nimi porobíš... :D

11 Hermi Hermi | Web | 19. června 2014 v 19:57 | Reagovat

Je to senza! Nádherný! Pokusím se dostat i k dalším kapčám. Nevím, co bych řekla...je do úžasný! :-D

12 space-streik space-streik | E-mail | 10. července 2014 v 10:45 | Reagovat

Jé to bylo pěkné :) opravdu máš všechno podrobně a hezky napsané jako už říkala má sestra :) Fakt Super :)

13 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 10. července 2014 v 13:03 | Reagovat

[12]: Páni, díky moc! O:) :D
Ségra? Můžu se zeptat, kdo to je? :) :D :-D

14 space-streik space-streik | E-mail | 10. července 2014 v 13:05 | Reagovat

Scriptie

15 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 10. července 2014 v 13:06 | Reagovat

[14]: Aha! :D
Pamatuju si na tvůj blog... Ale už nevím jméno :( :)
Každopádně moc díky! :-D

16 space-streik space-streik | E-mail | 10. července 2014 v 13:07 | Reagovat

nemáš za co.. :)
PS:mám noví

17 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 10. července 2014 v 13:19 | Reagovat

[16]: A jaký? O:)

18 space-streik space-streik | E-mail | 10. července 2014 v 13:39 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama