3.kapitola - Tvůj kluk?! 2/2

23. února 2013 v 21:59 | Ewiline |  Podezření
Slibovaná druhá část... :D
P.S. Myslím že o svou tužku nepřídeš Scriptie :D



Konečně oběd. Doopravdy už mě nebavilo jen tak sedět ve třídě a poslouchat učitele jak kecají o nadcházejícím roku. Na druhou stranu je mi docela líto, že už sem v posledním ročníku. Takový divný, stísněný pocit se mě drží už od rána.

Právě stojím s rukama ve frontě na oběd. Vlastně tomuhle všemu se ani nemůže říkat jídelna. Spíš maxi kavárna. Všichni sou rádi, že se jen tak tak vejdou ke stolům.

" Budem na ní čekat, nebo se do toho jídla pustíme sami?" řekl Colin a hladově sáhl po francouzské bagetě a cole. Mluvil o Luriel, chyběl nám poslední článek z party.

" Nechápu, kde se mohla tak zdržet." pronesl zamyšleně Lukas.

" Třeba je někde s tim klukem se kterym seděla na francouzštině." řekl Nathan.

" Cože?" tohle mě vážně překvapilo. Luri se normálně baví jen s některými kluky, a rozhodně s nimi nesedá v lavici.

" Ona nám to všem řekne, až se vrátí." řekl Lukas.

" Nemusí říkat nic! Teď si to řekl, jako kdyby se dopustila kdoví čeho." řekla sem nasupeně. Šli sme si sednout ke stolu. Sedla sem si vedle Nathana naproti Colinovi a Lukasovi.

" Možná že nemusí. Ale stejně nám to řekne. Ten kluk se tvářil, jako kdyby mě chtěl zavraždit."

" Máš bujnou fantazii Luky, tebe nikdo zabít nechce." odvětila sem sarkasticky.

" Tak když to říkáš." zazubil se.

Rozhlédla sem se a hledala svojí nejlepší kamarádku. Viděla sem Bellu i Andyho a Angelu. A potom toho Nicolase… a za ním Luri. Bavili se spolu, Luri se zrovna něčemu hlasitě smála.

" Támhle je!" vyjekla sem a natahovala krk, abych jí viděla. Vzali si tácy a šli si pro oběd. Luri byla hotová jako první. Zahlédla mě a usmála se. Nicolas jí něco řekl a potom kývl ke stolu v rohu a Luri taky něco řekla. Nicolas se vydal do rohu, kde už seděl Daniel. Luri zamířila k nám. " Čau všichni!"

" Ahoj Lurí." přivítala sem jí a odsunula židli vedle sebe, aby si mohla sednout.

" Takže… první den školy a ty už máš kluka jo?" pronesl jízlivě Colin.

" Cože? Co dneska máte všichni s tím, s kým chodím nebo nechodím!" ohradila se nasupeně.

" Tak mi vysvětli s kým si to přišla!" vypálil Colin.

" Coline, uklidni se!," zasáhla sem " Já sem taky přišla s vámi a neznamená to, že ste moji kluci! Nech jí vydechnout nebo vybouchne!" Z nějakého důvodu se ta napjatá atmosféra uvolnila a všichni se uchechtli.

" Tak jo, promiň Luri." řekl Colin.

" Dneska se mi všichni omlouvají," zavrtěla hlavou " Je to v pohodě Coline. Nemusíš žárlit." No jo… Ani já bych neodolala a rýpla bych si.

" Tss… já nežárlím!"

" Stoprocentně…" nadechla se Luri ale Lukas ji přerušil.

" Nechte toho! Potřebuju vám něco důležitého sdělit!" ozval se Lukas. Všichni sme se na něj podívali.

"Co se týče toho výboru na Vítání…" sklopil oči. No bezva, horor nebude a Lukas se bude muset otravovat s nějakou pitomou diskotékou. Jenže Luky se najednou začal hlasitě řehtat. Vyměnila sem si s Nathanem a Luri nechápavý pohled. " Teď ste se měli vidět…" dusil se Lukas "Učitel řek že už má vybraný jiný lidi!"

" Super!!" vykřikla sem s Luri unisono.

" Jak to, že tě nevybrali?" řekl nechápavě Colin " Ne že by mi to vadilo, ale si Heltzův Miláček s velkým M!"

" Nevim, co to do něj najednou vjelo…" tajuplně se usmíval. Nathan se uchechtnul. Ignorovala sem je a pustila se do menší bagety se sýrem. Bude super zase si někam vyrazit po těch dvou dlouhých měsících. Navíc ten horor vypadá víc než slibně. Podívala sem se na roh jídelny, tam kam si šel sednout Nicolas. Koukal se na nás, ale když sem chvíli sledovala jeho pohled, zjistila sem, že sleduje Luri. Usmála sem se. Vypadá to že někdo tady má obdivovatele.

Najednou něco zapraskalo.

Rozhlédla sem se, abych se ujistila, že nemám sluchové potíže. Pár lidí se taky rozhlíželo.

" To je z rozhlasu." řekl lhostejně Nathan. Malinko sem sebou cukla. Snažila sem se to zamaskovat otočením, ale neuniklo mu to.

Zaculil se. " Ty ses mě lekla?"

" Trošku…" chtěla sem ještě něco dodat, jenže mě přerušila učitelka, která se znova pokusila zapnout rozhlas.

Zase praskání a šustění.

" Dobrý den žáci, oznamuji, že z vážných důvodů musíme zrušit odpolední hodiny. Odejděte domů tak, aby byla škola do půl druhé vylidněna. V laboratoři došlo k menšímu výbuchu, proto musíme udělat určitá opatření…" znovu to zapraskalo " Děkuji za pozornost." příšerně to zakvílelo a potom nastalo setinové ticho. A vzápětí se také ozval vzrušený šepot všech studentů.

Kluci dojedli jen já a Luri sme ještě žvýkaly.

"Dělejte! Dneska můžem bejt doma brzo!"zachrčel Colin otráveně.

" No hjo!" zahuhlala Luri s plnou pusou.

" S plnou pusou se nemluví Lurinko."

" Nech toho nebo tě poprskám!" ohradila se Luri.

"To bys neudělala!"

" Že ne?!"

" Možná bys na mě prskla… Ale stoprocentně bys na mě nevylila vodu! Nemáš na to nervy!" provokoval jí.

" Že ne?!" zasyčela nebezpečně. Bleskurychle popadla mojí limonádu a chrstla jí na něj. Mířila mu na obličej, ale Colin se včas uhnul, takže skončila na triku.

" Ty seš ale zákeřná!! Sakra." smál se. Luri si zřejmě připadala nějak zahanbeně nebo co, protože mu přinesla ubrousky. Utřela mu tác a potom mu pomohla utírat vodu z ramene. Zvedla sem se a šla odnýst tác. Když sem se vracela, viděla sem jak se Luri něčemu směje, a ano taky Colina jak vrhá vítězoslavné pohledy do rohu jídelny… na Nicolase.

Lukas sbíral použité ubrousky a házel je na dálku do koše. Nathan držel mojí tašku. Měla sem jí ve skřínce ještě z minulého roku. Tak sem jí využila a nacpala do ní téměř všechno, co mi učitelé tenhle den napařili.

" Díky." řekla sem, když mi jí hodil. Usmál se.

" Tak už pojďte vy hrdličky!" otočil se na Colina a Luri. Luri našpilila pusu a vydala se ke mně. Colin jí po chvilce s úsměvem následoval. Konečně sme všichni opustili jídelnu a vydali se do černobílého světa tohohle našeho chladného podzimního počasí. Hovor se točil okolo pátku. Až u Nathanova a Luriina domu sem si uvědomila, že sem celou cestu neřekla ani slovo.

" Tak zítra!" řekl Nathan a přeskočil plot. Luri se taky rozloučila a otevřela branku. Netrvalo dlouho a oba zmizeli ve svém óbr domě.

Lukas mě popadl za loket a táhl cestou dolů.

" Vzbuď se!! Deme dál!" žulil se.

" Já nespím! Měla sem oči otevřené." ohradila sem se.

"Tak si spala s otevřenýma očima!" pokrčil rameny.

" Ach jó!" zaúpěla sem. Ale potom sem se rozesmála ani nevím proč.

Lukas se od nás u Potravin oddělil a šel rovně směrem k panelákům. Dneska nějak moc chvátal domů. Tak sme šli s Colinem sami.

"Proč si Luri provokoval s tou vodou? Víš stejně dobře jako já, že je schopná všeho když je rozzlobená." popravdě sem věděla pravý důvod, ale ráda bych si poslechla jeho výmluvu.

" Můžu ji přece trochu zlobit!" ohradil se " Navíc se potom chovala mileji než za posledních pět let dohromady!"

" Tak to jo!" zabrumlala sem. " Vypadá to, že budeš mít velkýho nepřítele…"

" Já? Proč?"

" Ten Nicolas se na tebe tak koukal, skoro vražedně jak řek Lukas. Akorát u tebe tomu pomohl ten vítězoslavnej škleb!"

" Ale prosim tě… Já mu Luri nepřeberu… I když…" zaculil se." Tak ahoj Ewil!"

" Co?" to mě jako vyhání?

" Sme u tvýho domu!" řekl a mávl mi rukou před očima.

" Jo, dobře. Tak se měj."

" Čéés!"

Přeskočila sem ten nízkej plot a vtrhla dovnitř. Táta jako vždy ještě nebyl doma. Vyběhla sem schody a plácla sem sebou do postele.

Tak to bude zajímavé…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 23. února 2013 v 22:28 | Reagovat

Luri + Colin + Nikolas = Zamilovaný trojúhelník? Počty mi nikdy nešly...
Jáj! Skvěle! Má milovaná tužtička mi zůstane! Wau... No vidíš, Ewil. Já mám na tyhle povídky čuch. xD
Jsem extrémně nadšená, že už tady je i druhá půlka, ale pořád tu jaksi schází to překvapení... Nevíš o tom náhodou něco?

2 Ilía Ilía | Web | 28. června 2013 v 20:06 | Reagovat

řekla bych, že Luri skončí s Colinem..tak nějak se mi k němu víc hodí, než k Nicovi... ale to je můj názor...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama