5.kapitola - Zrádná knihovna 1/2

24. února 2013 v 16:34 | Ewiline |  Podezření
Všechno dneska příjde!! Proti nikomu sem se nespikla holky :D
Druhá půlka bude zítra...
:D


5.kapitola- Zrádná knihovna



Včera mě navštívil Nathan. Nic extra neobvyklého, ale ráno mi napsal, ať o tom nikomu neříkám. Slíbila sem mu to… ani nevím proč. Dneska je sobota. Jak mi Nathan řekl, koupili lístky na Shadow Hunters. Musím přiznat, že jestli se dneska taky nebudou obtěžovat, vylítni z kůže jako Luri.

Běžela sem po schodech a na posledním slítla. " Sakra!!" vykřikla sem. Vedle mě ležely letáky. Naštvaně sem se posadila. Praštila sem se do toho ramene s jizvou. Od rána to pálí jako čert.

Sebrala sem se a šla do kuchyně. Táta nebyl doma… Zase. Vzhledem k tomu, že sem i obědvala sama skoro každý týden… Není to tak zlé. Dneska by se měl vrátit o něco dřív, možná už v sedm.

Nalila sem si mléko. Věřte tomu, nebo ne, ale sem schopná do sebe nalít tři krabice za hodinu. Teď ovšem potřebuju doplnit tekutiny, protože vyrážím do knihovny.

Už sem dočetla knížku Kosti a jdu si půjčit další díl - Popel. V Sobotu chodím do knihovny vlastně pořád. Většinou tam chodím s Luriel.

Vzala sem si ze stolu telefon a klíče. Vyrazila sem ven. Přes světlounce modrou košili sem si natáhla černou mikinu a mobil s klíčema sem narvala do kapsy úzkých džínsů.

Přes noc zase trochu sprchlo, takže mi pod teniskami čvachtala voda. Jedno plus to ale mělo - byl nádherně svěží vzduch.

Přeskočila sem plůtek a zamířila k Luri. Radši jí ale nejdřív zavolám.

Mobil začal vyzvánět.

" Haló?" ozvala se.

" Čau Lurí. Deš se mnou do knihovny?" zeptala sem se.

" Ráda bych ale chytla sem teplotu… Máma řekla, že jestli chci večer do kina bude se to muset aspoň trochu zlepšit, tak ne, nemůžu." odmlčela se "Ale Nathan tam plánoval jít. Říkal, že pro tebe zajde."

" Už ho vidím!" právě se vynořil ze zatáčky.

" Tak jo… Užijte si to."

" Brzy se uzdrav. Pa pa!"

" Hm… Ahojky!" zavěsila.

Přidala sem do kroku. Konečně si mě všimnul a zastavil se. Kratší cesta ke knihovně je tudy, kudy přišel. Měl na sobě, jako vždycky, otrhané džíny a černou koženou bundu.

" Ahoj Ewil!" zazubil se.

" Ahoj Nathe!" usmála sem se.

" Takže Luri ti nejspíš řekla, že du do knihovny. Chtěl sem si trochu pokecat."

" A o čem?" dělala sem nechápavou.

" Ráno sem ti psal. Slíbila si, že to nikomu neřekneš. Ale neslíbila si mi to do očí." už sme se zase dali do kroku.

" Dobře. Slibuju ti to do očí, že to nikomu neřeknu. Luri už to stejně ví, ne?"

" Tys jí to řekla?"

" Ne… Ale přišel si směrem ode mě né od školy, abys jí mohl namluvit, že ste byli na Vítání." věděla sem, že je dost chytrý na to, aby se takhle nenachytal.

" Já sem se domů vrátil nejmíň tři hodiny potom, co sem byl u tebe!" ohradil se na oko dotčeně.

" Hele Nathane, je to tvoje sestra, pozná, že jí lžeš. Pozná, že jí lžu já…" zazubila sem se "Jestli máš holku, stejně se to později všichni dozvíme tak nedělej cavyky!"

" No dovol!!" zasmál se a dal mi ruku okolo ramen. Samozřejmě pořádně stiskl.

" Jau!" vyjekla sem a odstrčila sem ho. Zahnuli sme za roh na High Street.

" Ty máš něco s ramenem?" zeptal se starostlivě.

" Uhm… Jen sem se sekla. Včera večer. Táta mě vez autem… Víš přece, že tam má všelijaký krámy."

" Tak dobře," uff… zbaštil mi to "Řekni mi něco o tom hororu, co sme včera prošvihli."

Začala sem mu o tom vyprávět. Na to, že sem absolutně nedávala pozo,r sem si toho pamatovala docela dost.

Netrvalo dlouho a došli sme ke knihovně. Stoupali sme do posledního patra a já ještě pořád žvanila. Až když sme tam došli, sem ukončila monolog.

" To bylo vyčerpávající!" nadechla sem se. Nathan se zasmál " Možná… Ale zajímavý."

Vešli sme do prostorné… opravdu hodně velké… doslova síně posledního patra knihovny.

" Sejdem se tady za hodinu?" zeptal se Nathan.

" Co?" nechápala sem.

" Vím, jak ráda hledáš knížky sama." usmál se.

" Tak dobře. U tohohle stolku. Za hoďku." ukázala sem na malý stůl naproti pultu pro knihovníky.

"Ok." zašeptal a vydal se do pravé části knihovny.

Knihovnice mi řekla, že knížka je tady. Takže snad bude na stejném místě jako minulý týden.

Šla sem do první řady - tam sou dobrodružné knihy, takže fantasy a horory.

Hledání mi šlo pomalu. Začala sem u spodního regálu. Tam taky měla být, ale nebyla. Regálu je asi deset - hodina akorát.

Poslouchala sem, co říkají knihovnice příchozím. Zrovna přišla nějaká paní. Nemyslete si, že šmíruju. Bylo mi celkem jedno, o co jde, ale bylo to docela zajímavé.

" Ano už jste jí vracela." říkala zrovna knihovnice.

" To se mi stává pořád! Vrátím knihu a potom jí znova najdu u sebe doma." řekla ta žena jemným hláskem.

" A co chcete, abych s tím udělala?" zeptala se knihovnice mírně.

" Jestli byste jí nechtěli."

" To byste musela projednat s ředitelkou… Ale myslím, že kdybyste nám jí chtěla dát, nic proti mít nebude."

" Ale já to myslela tak, že bych vám jí prodala."

" Tak to my neděláme…" začala mrzutě knihovnice.

Přestala sem je vnímat.

Ten popelavý obal knížky bych poznala na dálku. Ale jak sem hledala, zjistila sem že ve spodním regálu doopravdy není. Vstala sem a přejížděla. Po knížkách ve druhém regále prstem. Tam taky nebyla. Knížky ve třetím regále semm vyklopovala, abych jí mohla poznat třeba podle nápisu. Takhle sem přejela všech deset regálů - nic. V hlavě sem měla jen tu knížku.

Hodina byla pryč. Nasupeně sem se vrátila ke knihovnici a snažila se o normální tón hlasu " Ta kniha tam není. Ste si jistá, že není půjčená?!" drobná žena se zapadlými očky a šedivými vlasy se na mě zadívala, jako bych z ní udělala hlupáka.

" Ne. Tohle nám někdy lidi dělají. Vytáhnou je z místa a potom si je nepučí. A nevrátí je na své místo zpátky."

Zazvonil jí telefon a ona ho zvedla.

Naštvaně sem se obrátila ke stolku. Nathan už tam byl.

" Našli rádcové? Našli?" zaculil se, když sem k němu přišla.

" Ne nenašli." zavrčela sem. Zasmál se. Vzal mě za ruku a táhnul ven.

" Já tu knížku najdu… I kdybych tam měla strávit celej týden!"

" To ti věřím, ale teď už poď. Zvu tě na kafe, jo?" zazubil se.

Hned se mi zlepšila nálada " Tak jo!!"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 detimesice detimesice | Web | 24. února 2013 v 16:44 | Reagovat

5hvezdickovy ewil kdy bude pokracko ??

2 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 24. února 2013 v 17:06 | Reagovat

Chm... Mám pocit, že je tu někdo zamilovaný... xDDD
Ale fajn. Kapitolka to byla velice krásná, ale krátká. Co se dá ale dělat. Alespoň že bude zítra. Jsem ráda, že jsi se tak rozjela. Mám radost. :)
Nevím, co víc bych psala, takže se loučím. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama