10.kapitola - Před a po 1/2

20. dubna 2013 v 14:49 | Ewiline |  Podezření
SLAVÍME KULATINY!! :D
Pro všechny... jestli nevadí že jsem Slunce vyměnila...
Druhá půlka dneska véééčer :D
Prosím komenty :*





Od té doby co Colin praštil Luri uběhnul už asi měsíc. Teď je říjen… respektive konec října. Počasí je psí a škola taky.

Luri k sobě Colina nepustila za žádnou cenu… Možná kdyby ho nechala, aby se omluvil… nemuselo to takhle dopadnout. Mohli se spolu aspoň trochu bavit, ale oni se ani nepozdraví… Upřímně se mi to vůbec nelíbí. Není v tom pořádek, když se ti dva nepošťuchujou!

Další věc je Nicolas… až moc se přátelí s Luri, a já mám pocit, že chce být i něco víc. Nebudu se jí míchat do osobních věcí, ale kvůli tomu klukovi ztratila přítele… Teda, ne doslova ale Colina to nepředstavitelně žere… Stejně už mám delší dobu podezření, že je pro něj Luri něco víc než jen ségra jeho kámoše.

Kristin si poslední dobou nedala pokoj a začala Lukase uhánět ještě víc než před tím. Taky to vypadalo, že si víc věří…Lukasovi to samozřejmě vadí - parkrát už jsem ho slyšela, jak mluví o nějaké zbrani, a nebyla jsem si jistá, jestli jen žertuje.

S roztleskávačkami jsme se už nechytly nějak vyjímečně…Vlastně se okázale ignorujem.

Když jsme u toho ignorování, Luri s Colinem už přešli i do téhle fáze.

Že je mi to líto už jsem asi říkala…

Dneska je pátek a já jsem konečně doma…Táta před chvilkou odjel, no aspoň jsem ho zahlídla. Už mám dodělaný i úkoly, právě proto se zabývám těmahle otravnýma myšlenkama. Pořád před sebou vidím Colina a to jak Luri dopadla na zem.

Stihla jsem si s Colinem promluvit, a nedopadlo to zrovna dobře - kdyby nepřišel Nate, tak jsme se taky porafali. Nate…právě on přišel s nápadem na zítřejší výlet.

Jo, výlet. Prostě prej potřebujem trochu odreagování. Jeho moudro. Aby to tím ještě nezhoršil. Dneska ráno pršelo, takže jsou všude louže. Psí počasí. Vybrali si teda fakt pěknej víkend. Odpoledne sice vysvitlo sluníčko, ale hřálo jen do západu… Nakrčila jsem nos a svalila se na svou postel. Je teprve šest hodin!!

Dneska je ten pátek kdy v televizi nic nedávaj, kdy se mi nechce zapínat počítač, kdy nechci jít za přáteli, kdy chci prostě sedět a bědovat, že nemám co dělat.

Knížky jsem dočetla všechny, co tu mám. Co takhle jít do knihovny??

Vyhoupla jsem se na nohy. Knihovna má otevřeno do osmi…Tak to ještě v pohodě stihnu!! Hodila jsem na sebe svojí starou ošuntělou mikinu a vyrazila z pokoje. Mobil jsem nechala ležet na posteli. Tentokrát se nenechám zlákat příchozíma sms.

Schody jsem sešla opatrně a strašně pomalu. Jakmile jsem byla zase na podlaze, zajásala jsem a stejně pomalu vyrazila k botníku.

Jo! Neslítla jsem. Obula jsem si tenisky a vyběhla ven. Zamkla jsem, seběhla schody a přeskočila plot.

Povzdechla jsem si. Ani nevím, jestli se na zítřek těšim nebo ne. Taky je to Nathan kdo mi poslední dobou vrtá v hlavě. Poslední dva týdny jsme spolu trávili docela hodně času…

Prošla jsem okolo řadovek a vydala se z kopce dolů. Taková moje zkratka. Prošla jsem úzkou uličkou mezi dvěma domy a stála jsem naproti knihovně. Zhluboka jsem se nadechla a rozhlédla se po autech. Nikde nikdo. Přešla jsem silnici a vstoupila do té přenádherné budovy pro knihomoly. Zauvažovala jsem, že pojedu výtahem, ale nechala jsem to bejt. Po schodech jsem vyšla do posledního patra - beletrie.

Pozdravila jsem se s knihovnicí a šla úplně dozadu - fantasy a detektivky, čili moje vášeň! Přejela jsem prstem po panelech, prošla pod palmou a obešla čtyři stolky s letákama.

Konečně jsem došla dozadu. Začala jsem si pročítat názvy knih, i když už jsem to tady měla zmapované. Snad všechny knihy od Hennena - Elfové, Elfí královna a takové…Potom Upíří deníky, vždycky jsem si je chtěla přečíst, ale nikdo mi nikdy neřek který je první… Pitomý, co?? Dál tam bylo Golemovo oko od Strouda. Nikdy jsem tam neviděla celou jeho řadu Bartimaeovi trilogie. Zrození zabijáka - sága Lartena Hroozleyho. Tajný kruh. Padesát odstínů temnoty…atd. a atd.

V bedně na zemi byly Stopy hrůzy - moje nejoblíbenější horory, všechny přečtené. Znovu jsem se obrátila k policím. Pád, Poutník, Temná řeka, Evernight 4, Zrazená…

Prázdné místo mezi knihama, upoutalo mojí pozornost… Z druhé strany jsou taky knihy - mezi regály by mělo být prkno, co je odděluje…

To prkno bylo doslova rozervané… a po regálech ležely třísky.

Vyrazila jsem za knihovnicí. Zabočila jsem za roh a skončila na zemi- do něčeho jsem narazila. Zatraceně, tak přece jenom musím spadnout!! " Au!" vykřikla jsem dotčeně.

" Promiň, já sem nečekal žádnou stíhačku, co to do mě napere." usmál se a natáhl ke mně ruku. Přijala jsem jí a on mě lehce vytáhnul zpátky na nohy.

" Co tady děláš tak pozdě?" zeptal se.

" Zabíjím čas?" protáhla jsem "A co ty?? Tak pozdě… bez Nica."

" Nic má dost úkolů navíc se beze mě sám obejde." usmál se. Všimla jsem si, že má v ruce Baskervilla. " Ty čteš Doyla?" zeptala jsem se pochybovačně. Zase se usmál.

" Nemůžu?"

" Chceš říct, že místo fotbalu si čteš?"

" Každý si může dělat, co chce,"odvětil " Když mě čtení baví."

" Mě to taky baví." uvolnila jsem se. Tehdy na chodbě jsem si myslela, že s ním mluvím po prvé a naposledy…

" Kam si tak běžela?"

" Já… V regálech někdo přelomil prkno…"

" Teď sem jí to byl říct." zase se usmál.

" Proč se furt tak žulíš? Nejseš opilej?"

" Ne…" jeho úšklebek se ještě rozšířil.

" Tak to jo." otočila jsem se k odchodu.

" Ty si nic nepučíš?" vydal se za mnou.

" Už jsem všechno četla… Navíc jak sem řekla - jen zabíjim čas."

" Nechceš svést domů??" postavil se přede mě.

" Ne." zamračila jsem se.

" Proč ne??"

" A proč jo??"

Unisono jsme řekli nashledanou a vyšli ze dveří od beletrie. No bezva…

" Myslíš, že by to Nathana vytočilo?" tak tímhle mě odrovnal.

" Cože??" překvapeně jsem se zastavila.

" Nedozví se, že si jela se mnou…"

" Řekla sem, že nejedu!"

" Ale no tak…"

" Areme?!" leknutím jsem sebou cukla. Nathan stál vedle nás a propaloval ho očima. Daniel se narovnal a nasadil neutrální kamennou tvář.

" Kristole?" opáčil klidným hlasem, ale Nate si ho nevšímal.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mili mili | Web | 20. dubna 2013 v 14:54 | Reagovat

Je to super tesim se na vecer XD

2 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 20. dubna 2013 v 21:10 | Reagovat

Konverzace mezi Aremem (fakt promiň, nějak se mi nevybavuje jeho jméno) a Ewil byla dobrá. Pobavila. :)
No a ten Nate... Taky dobrej. Příjde mi, že jsou ti kluci nějací divní. Dohromady s těma nováčkama, samozřejmě. Nejsou normální, to je jasné. :/ Na kolik kapitol to tak počítáš? Já jen, abych věděla, kdy se přibližně dovíme pravdu... :D No, ale stejně to bude nejspíš až v druhé sérii, takže...
A promiň mi mou zvědavost, ale co jste slavili? Ty kulatiny? Mimochodem, gratuluji. :DD

Jasně, že je nedám k sobě hned. Ale jestli chceš, aby vůbec spolu byli. Třeba za deset kapitol. Neříkám ale, že to splním... :D
Jžš, to jsem se zas rozepsala. :/ Tak se měj. XD

3 Ilía Ilía | Web | 29. června 2013 v 11:46 | Reagovat

Jak se tam Nathan objevil to bylo dost dobrý!! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama