10.kapitola - Před a po 2/2

20. dubna 2013 v 21:01 | Ewiline |  Podezření
Zatím poslední kapi z Vymítače... Zaokrouhlilo se nám to na sladkých DESET :D
Teď se teda budu věnovat jiný povídce...
Jenže ještě nevím jaký.... :*
Takže všem co si přečtou - doufám že se mi povedla... aspoň tróóóchu :D




" Co tady děláš s ním?" zeptal se mě.

" Co??," připadalo mi, že se na mě domluvili " Já tady s ním nic nedělám! Knihovna je odjakživa přístupná všem!"

" A Ewil může být, s kýmkoli chce." pronesl Daniel oči pořád upnuté na Nathanovi. Ten se na něj podruhé podíval a ušklíbl se. Natáhl ke mně ruku, aniž by od něj odtrhl oči. Vzala jsem ho za nabízenou dlaň a on si mě přitáhl k sobě a následně trochu odstrčil za záda. Připadala jsem si hodně divně… Na druhou stranu jsem byla nesmírně ráda, že se tu ukázal.

" No právě." pronesl Nathan vítězoslavně. Neubránila jsem se tichému syknutí. Sevřel mě za ruku pevněji. Ti dva se probodávali pohledem snad celej rok! Položila jsem si hlavu na Nathanovo rameno. Upřímně nechápu jak to, že jim není zima - oba dva v tílku… Akorát Nate v bílým, Dan v černým. Stiskla jsem Nathanovi ruku a on mi to oplatil. Dan se otočil " Pudu si půjčit ještě nějakýho Doyla…Tak se mějte." zase se usmál a vrátil se zpátky. Nathan se ani nehnul, dokud Daniel nezmizel za rohem. Otočil se… Asi nějak zapomněl, že mě pořád drží.

" Co to bylo??" zeptala jsem se, když se hnal přede mnou ze schodů dolů. Měla jsem co dělat, abych mu stačila. Na konci schodů v přízemí jsem ho čapla za ruku a otočila ho k sobě čelem.

" Co - to - bylo?" protáhla jsem jako stroj.

" Co, co bylo." otočil se a několika kroky vyšel ven z knihovny. Venku se zastavil a počkal na mě. Naštvaně jsem k němu dorázovala. " Nehnu se tady odsud, dokud mi neřekneš, co to bylo!!"

" Tak dobře," prohrábl si vlasy "Řeknu ti to u vašeho baráku jo??"

"Ne!"

" Tak cestou…" pronesl žalostně. Udiveně jsem na něj koukala.

" Ok."

Vzal mě za loket a vedl tou samou cestou, co jsem přišla. Protáhly jsme se mezi těmi domy a vyšly na tu druhou ulici. Zpomalil. " Co, že potřebuješ vysvětlit?"

" Třeba to, jak ses tam vzal… Nebo, co to mělo s Danielem znamenat??"

" Tak ta první - šel sem po schodech a uviděl, jak se hádáte, taky sem slyšel, že narážel na to, že mě to naštve," ušklíbl se "A naštvalo."

" Proč by mělo??" nechápala jsem.

" Ten kluk se mi nezdá…"

" To je snad moje věc, ne?!"

" Samozřejmě… Ale snad bys nechtěla…" zamumlal.

" Ne." srdce mi bylo jako splašený " A teď ta druhá…"

" Jako to, že sme se porafali?"

" Neporafali ste se!"

" Málem jo… Pěkně mě vytočil."

" A čím, když mi řek jen jestli nechci svést domů??"

" Právě tím, jak dolejzal."

" Pff, jasně…!" odfrkla jsem si.

" Tak dobře… bylo to hlavně kvůli tomu, že dolejzal za tebou." zastavil se a já si všimla, že už jsme u baráku.

Otočila jsem se na něj a podívala se mu do těch nádherných zelených očí. Stála jsem od něj jenom kousek, tak jsem viděla i malé tmavě zelené střípky v jeho očích. Natáhl ruku a pohladil mě palcem po tváři. Trochu se ke mně naklonil…

Položila jsem mu ruku na hruď a jemně ho odstrčila… Okamžitě se odvrátil a mě zabolelo srdce.

" Uvidíme se zítra…" usmál se. Kývla jsem a rychle zmizela za plotem.

Zabouchla jsem za sebou dveře a svezla se po nich na zem.

Bože...



**


Stál před brankou a koukal se na dveře, ve kterých před chvílí zmizela. Totálně to zvoral, fakt totálně. Naštvaně kopnul do sloupu s lampou, až se to otřáslo.

Nezasloužil bych si to… řekl si sám sobě. Vydal se domů, hlavu plnou myšlenek na ní.

Zítra se znovu uvidí… Chtěl by dělat jako by nic. Otočil se a za chůze se koukal do jejího pokoje. Přešla k té své mini knihovničce, vybrala si nějakou bichli a svalila se do peřin… Ale nečetla si.

Odvrátil se a zrychlil krok. Skoro běžel. Přeskočil branku a po cestě běžel k domu. Těsně před dveřmi zpomalil a pomalu je otevřel - o to hlučněji zavřel.

" Ježiš, co děláš??" vykoukla Luri z obýváku s miskou cereálií.

" Kde sou naši??" nevšímal si její otázky a šel za ní do obýváku.

" Už odjeli…" odmlčela se " Není ti nic?"

" Ne, co by??" sedl si do křesla.

" Kdes byl?!" usedla na rameno křesla.

" V knihovně." řekl otráveně.

" TY?!" nevesele se zasmála " Vidim ti až do žaludku! Vyklop to!" rejpla ho prstem do tváře.

" Nechce se mi zvracet." odvětil klidně a Luri se uchechtla.

" Né, fakt. Co se stalo??"

" Nic!"

" Nejdřív Colin a teď ty?!"

" Sakra nech toho!! Prostě sem tam narazil na jednoho pitomce…"

" Tak určitě!" nafoukla se, ale nechala ho na pokoji " Chceš něco?? Cereálie??"

" Nejsem tím tak posedlej!" zašklebil se a v duchu jí děkoval, že se ho už neptá. Odšourala se do kuchyně.

Zaklonil hlavu a zavřel oči… v tu chvíli mu zazvonil mobil.

Zaúpěl a zvedl se.

" Co je?"

" Nate??" ozval se Lukas.

" Co je Luku??" ležérně se opřel o rám dveří. Nevšiml si, že se Luri schovala za dveřmi od kuchyně, a že ho poslouchá.

" Musíš sem okamžitě přijít - máme problém!!" zaúpěl Lukas do telefonu… Někde tam byl slyšet i Colin.

" Ach jo… už letím!!" povzdechl si a okamžitě vyrazil zpátky do noci, směrem k Lukasovi.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mili mili | Web | 20. dubna 2013 v 21:14 | Reagovat

Aa dikes :-)
Btw na to ze ji pozastavis ani nemysli !!!
Jinak se rozluc s vd !!

2 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 20. dubna 2013 v 21:15 | Reagovat

ÁÁÁÁ! První romantická chvilka mezi Natem a Ewil ♥! :D Sorry, mám prostě radost. Doufám, že budou jednou spolu. A Luri s Colinem. A Lukas... Tomu se někdo najde. xD
Jasně, že se povedla. Ostatně, jako vždy. ;) A teď zase začni s Divokou. Prosím... :D

3 Lily Lily | Web | 22. dubna 2013 v 18:42 | Reagovat

Nádherné, pěkně píšeš. :)

4 Livv Livv | Web | 22. dubna 2013 v 20:13 | Reagovat

Promiň, já mám jaksi zabavenej počítač a teď nestíhám. :D Napsala jsem ke Scrip hodně, ale teď už nestíhám, koukám na seriál :D

No, povedla se, moc! Prostě všechny kapči se ti povedly. Začíná se to zajímavě vyvíjet. Já miluju romantiku! :D

5 Scriptie*13* Scriptie*13* | 23. dubna 2013 v 18:40 | Reagovat

No právě. Nate a Rick jsou vlastní bratři. Myslím, že jsem to v té povídce někdy zmiňovala...? No, Alua. To je bytost, kterou jsem si vymyslela. Je to v podstatě člověk, který se dokáže bezbolestně měnit v dravce a zpátky. Ve zvířecí podobě nedobrovolně slyší myšlenky ostatních v rodině či smečce, a má skoro dokonalé smysly. I v lidské podobě má lepší smysly. Na rozdíl od upírů jsou však mnohem slabší. A Bella má dar štítu, jelikož byla přeměněna s upírským jedem v krvi.
Snad jsi to pochopila. :D

6 Clarush* Clarush* | Web | 24. dubna 2013 v 18:12 | Reagovat

Moc pěkný :)

7 sasenka333 sasenka333 | Web | 28. května 2013 v 10:58 | Reagovat

Tak na to zabudni že ju už nebudeš písať som to celé prečítala na jeden dych ty proste musíš pokračovať teraz ked sa to začína nejak vyvíjať asi budem plakať ak skoncis:-(  :-(

8 Ilía Ilía | Web | 29. června 2013 v 12:08 | Reagovat

Ach ta romantika :-D miluju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama