14.kapitola - Vlk za rohem 1/2

15. května 2013 v 20:59 | Ewiline |  Podezření
Milí mě jednou dovede k šílenství!! :D
Tk doufám, že se bude líbit, páč jsem jí přepisovala z papíru a případně i dopisovala celkem narychlo :*




Na Luri jsem čekala asi už půl hodiny před brankou, než se uráčila objevit. Měla jsem v plánu jí trochu vynadat, ale když jsem viděla, jak strašně vypadá…

" Co se stalo??" vypálila jsem hned, jakmile zavřela branku.

" Řeknu ti to až dneska odpoledne…" zamumlala a vykročila, já nechápavě za ní. Měla rifle a obyčejné bíle tričko vepředu s černým nápisem FREE. Kruhy pod jejíma očima s tou černou na tričku fakticky ladily. Vlasy měla někde trochu nerozčesané a neposedně rozpuštěné na zádech. Přes rameno k boku měla skoro tu samou tašku jako já, ale měla na ní rozepnutej zip.

" Ne, řekneš mi to teď." prohlásila jsem neoblomně.

" Ewil!! Řeknu ti to, až se na to budu cítit… Což tedy momentálně v tuhle chvíli fakt není." odvětila uštěpačně. Doopravdy mě tím trochu naštvala…

Kluci jeli do školy napřed - důvod neznámý. Pomalu jsem si začínala myslet, že je za tím něco víc. Ovšem já nerada něco říkám, když nemám doslovný důvod. Stejně už se mi v hlavě rodí miliarda věcí, kvůli kterejm by jeli do školy napřed.

Sluníčko občas vykouklo mezi mraky a osvětlilo Lurielin bledý obličej. Tak dobře, počkám si na odpoledne a ona mi to snad řekne. Teda doufám, když je v tomhle stavu asi s ní nebude moc lehká řeč.

Mlčky ale v klidu jsme došli až ke škole a potom se také normálně rozloučili a každá jsme šli na svojí hodinu.

Celou dobu jsme přemýšlela, co tím myslela. Nebo co si budu myslet já, až mi to konečně řekne.


***


Luri skoro celý den prospala. Náladu měla pod psa. Nicolas poznal, že s ní něco je a pokoušel se na to přijít, jenže tam, kde neuspěla nejlepší kamarádka, asi těžko uspěje nováček, se kterým se zná sotva dva měsíce.

Luri spěchala na oběd a doufala, že když třeba vypije energy drink, tak jí bude aspoň trochu líp.

" Kam se tak ženeš?" ozval se za ní Nicolas.

" Na oběd." odvětila/nebo spíš zamumlala.

" Ježiš," obrátil oči v sloup " Ten oběd ti neuteče."

Chodby byly prázdné jako Lurielina hlava právě v tuhle chvíli. Prostřední patro budovy má na konci skleněné dveře, které vedou do jídelny.

" Jen aby se o to nepokusil." prohlásila bezvýrazně.

" Co ti je?!" odvětil s mírným náznakem jízlivosti. Zastavil a postavil se před ní, aby nemohla jít dál.

" Nicolasi co to do tebe zase vjelo?!" naštvala se " Nejsi žádná moje schránka důvěry, abych ti musela všechno říkat!!"

" Já vím, že ne ale zkusím si na ní zahrát jo?? Jen mi prostě řekni, co tě tak strašně žere." pokrčil rameny a pohledem se jí zavrtával do očí.

Luri si povzdechla. Mám??

" Já… no, totiž…" zabrumlala a přešlápla.

" Jde o Gerlanga, toho, co se se mnou popral?" zeptal se s ledovým klidem.

Luri už to nevydržela a vpadla mu do náručí. Jakoby to čekal, jí okamžitě ovinul paže okolo pasu a začal jí šeptat do ucha, že to bude dobrý. Luri zatím uronila i pár slz, které se na jeho modré košili kreslily ornamenty.

" Já už prostě nemůžu…" zašeptala mu do hrudi.

" Proč si myslím, že žárlí?" řekl jízlivě " Máš mě…"

" Ne, nemůže žárlit. Prostě se mnou jen chodíš na hodiny… a on z toho zase dělá- " vzlykla.

" Chová se jako pitomec." uzavřel a položil si tvář na její hlavu. Blonďatá ofina mu napadala do očí.

" Já myslím, že tím neubližuje jen mě ale i sobě… Jak řekl Lukas… Ani jeden z nás na tohle není zvyklí."

" Co takhle ho donutit, aby se ti omluvil??"

" Cože??" Luri se od něj trochu odtáhla a podívala se mu do očí.

" Aby toho začal litovat ještě víc…" pronesl tajemně. " A potom za tebou prostě ze zoufalství přišel a omluvil se."

" Já nejsem tak škodolibá." zamračila se na něj.

" Neříkej, že tě to netrklo." pronesl znovu. Mluvil tak divně potichu až Luri na chvilku zapomněla i na tu bolest v hlavě a vnímala jen jeho hlas a tmavé oči co se vpíjely do jejích. Zavrtěla hlavou a stáhla si jeho ruce z pasu. Trochu nejistě se na něj usmála a chtěla ho obejít, jenže on jí znovu popadl a přitáhl k sobě ještě těsněji než před tím v objetí.

Luri sebou trochu cukla, ale to už jí políbil. Byla tak překvapená, že naprosto ztuhla. Vášnivě se jí dobýval do úst a přitom si jí k sobě tiskl, jako by jí už nikdy nechtěl pustit.

Vzal jí za ruku a propletl si s ní prsty. Přejela mu rukou po paži, kterou jí svíral bok a přesně přitom pohybu se jí v hlavě rozezněly sirény. Vážně tohle chce??

Vtom za sebou uslyšela šramot…Odtáhla se od něj a otočila se. Pořád jí držel těsně na své hrudi a asi nehodlal pustit, takže otočila jen hlavu, aby viděla, jak někdo zmizel za rohem. Zmocnil se jí další svíravý pocit, že ví, kdo to odsud právě zmizel.


***


Seděli jsme u stolu a čekaly. Už zase…

" Nechápu, co na těch posledních hodinách pořád dělají…" ozval se Colin.

" Proč se s ním prostě neudobříš??" vypálil Lukas.

" Co bys na mým místě udělal ty, eh??" opáčil a nacpal si do pusy brambor.

" Rozhodně bych se aspoň snažil." opáčil trochu dotčeně Lukas.

" Tak když tady sme aspoň ve většině…" přerušila jsem je "Kde ste ráno byli??"

" Jeli sme dřív do školy… dodělat si úkoly." chopil se slova Nathan naproti mně.

" Vy??" pozvedla jsem obočí. Tak to nebyl moc dobrej vtip.

" Jo my… spíš sme je opisovali, než dělali. Taky sme pomáhali učiteli s nějakými exponáty do kabinetu." odpověděl mi Lukas vedle mě. Colin vedle Natea s plnou pusou brambor něco zahuhlal a kývnul.

Zakorutila jsem hlavou a rozhlédla se po místnosti, jestli někde neuvidím třeba jen Nica, abych se ho zeptala, jestli neví kde je Luri. Zahlédla jsem Dana, ale ten právě vyšel druhým východem, takže o nich nic asi neví.

" Aby jí tak něco udělal…" uniklo mi z pusy.

" Ten by si to nedovolil." zamračil se Nate.

" Co ty víš??" usmála jsem se.

" Třeba si spolu někam vyšli." pokrčil rameny Lukas. Skoro bych řekla, že to udělal naschvál, protože Colin se naježil jako dikobraz a nasupeně ho probodl pohledem. Dochroupal poslední sousto brambor a my byli zticha - čekali jsme, co z něj vypadne.

" Du ji najít…" skoro jako by to ani neřekl a okamžitě se zvedl od stolu. Rychlým krokem zmizel ve dveřích.

" To je to tak těžký?" zabručel Lukas. " Jak sem řek," kývnul prstem i bradou zároveň " Nejsou na takovýhle pauzy zvyklí!"

" Ne to nejsou…" přitakal Nate a mě nezbylo než jen souhlasit. " Já to ani moc nechápu."

" Oba dva mají jeden a ten samej problém…" ozval se znovu Nate.

" Nebo ne úplně stejnej ale podobnej…" kluci rozvedli debatu na téma Luri, Colin a jejich hádečky a já jsme se zatím zadívala ke dveřím…

Útroby mi začínala svírat pěst ze železa.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mili mili | Web | 15. května 2013 v 21:02 | Reagovat

Neni zac ;-)
Btw uplne kruta kapca :-D

2 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 16. května 2013 v 18:03 | Reagovat

WOW! Ten Nic mě docela naštval. Vždyť kvůli němu se Colin s Luri snad nikdy neusmíří!A vůbec, co je Nicolas zač? Už mi tu docela vadí... Obrazně řečeno, samozřejmě. Klidně je pozlob. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama