Diary of Anne Naylor /1

25. srpna 2013 v 16:29 | Ewiline |  Diary of Anne Naylor
Děkuju vám moc za vaše komenty k Vymítači ;) Snad bude brzo... Taky jsem poprosila Lexi, jestli by mi neudělala nějaké obrázky a předem jí za to moc děkuji :D No... dneska je 9.srpna a z toho plyne, že tento článek je bohužel přednastaven... a že já tady bohužel už nejsem.
Až se vrátím, nastane éra Divošky xD Hodlám, jí tam dopsat... V anketě byla vlastně vámi zvolena jako druhá nej. Ani nevíte, jak je mi líto, že tady nemůžu být...
Tak vám tady aspoň zanechávám Deník Anne Naylorové... "Příběh" podle skutečnosti... :/

Vaše Ewil







Dostanu se odtud a potom se vrátí pro Molly i s policií, zajásala malá Anne a pomalu se blížila k hlavním dveřím. Nesla si v ruce malou svíčku a oblečená byla ve svých jediných sluhovských šatech. Jasná noc byla teprve v polovině a dům byl tichý jako myška. Kromě lehkého našlapování dívenky nebylo slyšet nic. Přesto se modlila, aby někdo náhodou něco nezaslechl.
Došla k hlavním velkým dvoukřídlým dveřím. Sáhla na studenou kliku a otevřela je. Udeřil do ní závan větru a hned potom zápach z ulice. Ale pro Anne to byla vůně svobody.
Je volná!! Je venku!!
To se ale odehrálo pouze v její hlavě. Ve skutečnostní stála jako přimrazená s rukou na klice od zamčených dveří. Naslouchala jemnému ševelení větru venku, svému zrychlenému dechu a tlukotu srdce. Sundala ruku z kliky. Naslinila si prst a roztřeseně zhasla svíčku.
Pomalu se otočila směrem ke schodům.
Oči měla rozšířené do neuvěřitelných rozměrů a divoce s nimi těkala na všechny strany. Všude ale byla jen tma. Ta se kolem ní obemknula a připadalo jí, že ji to dusí. Donutila se zadržet dech a zavřít oči. Ruka se svíčkou jí cukala, až se bála, že jí rozbije…
Uslyšela kroky… hlasy. Zprudka otevřela oči a vypustila zadržovaný vzduch. Rozhlížela se kolem sebe jako vyděšený zajíček na poli. Udělala váhavý krok vpřed. A potom hned zase couvla, protože vstoupila do měsíčního jasu, co dopadal na prostornou halu horním oknem.
V duchu si zanadávala, jak příšerně je hloupá a naivní. Měla utéct ve dne i se sestrou!
Opatrně obešla světlo měsíce a spěšně se vydala do schodů. Vyšla dva a na třetím málem vrazila do své paní Sáry Metyardové.
" Ty jedna nevděčnice!!" rozkřičela se paní Metyardová a uhodila Anne tak, že dívka leknutím i bolestí upustila svíčku s podstavcem na zem. Třísknutí se rozneslo halou. Teď se Sára ještě více rozčílila.
Tohle mi dělala vždycky…
" Ty!! Jen tak rozbíjet můj majetek?!" znovu jí uhodila a Anne tvrdě spadla zády na podlahu skoro ke kuželu světla z měsíce. Nadzvedla se na lokti a setřela si krev z tváře i se slzami. Nenávistně se zadívala na svou paní.
Sára přešla kusy svíčky, které jí ošklivě ruply pod střevíci, a zastavila se dva kroky před Anne.
" Sofie!!" zavolala Sára a ze tmy za Anninými zády se vynořila dcera její paní s provazy v ruce.
"Přivážeme jí," zasyčela Sára a kopla Anne do břicha, a ta šíleně zachroptěla.
Společně se svojí dcerou se k ní naklonila a začala ji tahat na nohy. Nebohá Anne se bránila, ale Sofie jí vytáhla do sedu za cop jemných světle hnědých vlasů.
Anne vykřikla a ohnala se po ní. Sára jí ale chytila za ruce a svázala jí je dozadu.
" Ne, NE!!" kopala Anne " Nechte mě být!! Molly!!" Ale její sestra spala spolu s ostatními v kuchyni jako ostatní, takže to volání bylo zbytečné.
Obě ženy jí zvedly a dovlekly chodbou vlevo ke starým Bohem zapomenutým dveřím. Sára držela Anne za provaz, kterým jí svázala ruce, pevně při zemi škubáním, když se dívka zkoušela postavit. Sofie zatím namotávala a připravovala provazy okolo dveří.
"NE!!" škubala sebou malá Anne. Sáru už to přestávalo bavit. Utrhla cár z dívčiných šatů a obvázala jí ho kolem úst.
Anne se rozbrečela. Provaz byl tak těsně utažený, že se jí zarýval do masa a po zápěstích jí stékala horká krev. Pořád se ale snažila křičet. Dala by cokoli za to, aby jí někdo slyšel…
Sára ji popadla za vlasy tak jako před tím její dcera a začala jí s nimi bolestivě škubat. Tím spíš ale křičela malá Anne ještě víc.
Mezitím, Sofie dokončila svojí pavučinu okolo dveří. Paní Metyardová hodila s Anne ke dveřím a Sofie ji k nim tvrdě přirazila. Anne ale ještě měla trochu síly a tak se z těch posledních začala zoufale ohánět po Sofii. Začala se s ní prát… i když to nebylo zrovna snadné s rukama za zády.
" Matko!! Ta pijavice ještě není doražená!!" zakřičela na matku Sofie. Sára se přibelhala a uštědřila Anne takovou ránu, že se ozvalo křupnutí přeraženého nosu. Sama Sára se z té rány mírně zapotácela. Dívka nalítla na dveře a svezla se podél nich k zemi a Sofie ji začala bleskově svazovat ke dveřím.
Anne udýchaně zvedla oči nahoru k Sáře. Dívala se na ní přes vlasy a hodně ze zdola, ale i tak viděla, jak se její paní usmívá. Sofie ukončila svazování a přistoupila k matce. Obě se kochaly svým veledílem a Anne jim to z té ubohé polohy na zemi nenávistně oplácela přes okraje černé látky, která se jí lepila ke krvácejícímu rtu a nosu.
Sofie přinesla z kredence u schodů pistoli a malý polorozpadlý bičík. Pistoli podala matce a bičík si nechala.
" Až s tebou skončíme, rozhodnu se co s tebou dál," oznámila jí Sára. Rozmáchla se a začala jí mlátit rukojetí i hlavní zbraně do hlavy, brady a krku. Anne bolestí řičela a házela sebou, ale rána pokaždé dopadla…
… Sofie se přidala a mlátila mne hlava nehlava bičem. Ty bolesti byly strašné. Každá rána jako by byla rozžhavená uhlím a poté zasypaná solí. Potom se rozhodly, že mi začnou trhat vlasy… Nedařilo se jim to a o to víc to bolelo.
Trvalo to tak dlouho, že až zakokrhal kohout, Sofie teprve uklízela zkrvavené věci zpátky do kredence. Pohlédla na mne. Na tváři i po celém těle měla oblečení zbrocené mou krví… havraní vlasy mírně rozcuchané. Zářivě se na mě usmála a zamávala mi jako moje přítelkyně co odjíždí na výlet se svým milým.
Otočila se jako královna, s tou namyšleností lehkostí, vyšla schody…
A mě hlava klesla na rameno.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 25. srpna 2013 v 16:57 | Reagovat

Jak už jsem řekla- Je to prostě BOMBOVKA :-D:-D

2 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 25. srpna 2013 v 21:40 | Reagovat

To je boží..! Sice trochu drastický, ale jinak krásný. Už se těším, co bude dál, jak se s tím bude potýkat... :-)

3 Xanya Xanya | Web | 26. srpna 2013 v 12:06 | Reagovat

To jsou teda krávy! Úplně je nesnáším :-D
Je to strašně napínavý,vůbec jsem nemohla odtrhnout oči O_O :-D

4 Ilía Ilía | Web | 26. srpna 2013 v 15:43 | Reagovat

Och! Trochu drasťák... :-D
Už se těším až se tu objeví další :-)

5 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 26. srpna 2013 v 21:52 | Reagovat

Chudinka Anne. Je mi ji fakt líto. A ty dvě začínám nenávidět, i když nemám tušení, proč se tak vlastně chovají. :/ Jinak, kapitolka suprová!!! :)

6 Elizabeth Elizabeth | Web | 27. srpna 2013 v 17:11 | Reagovat

Bože úplne som... ani som nedýchala keď som čítala túto časť... No už sa teším na pokračovanie... :D

7 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 6:43 | Reagovat

Ty kokos O_O :D Take kravy.... Chudak Anne :-( Ma to dost naprd :/
Tak rychle dalsiu :D

8 Lucy Lucy | Web | 10. září 2013 v 16:48 | Reagovat

Chudák Anne :(
Je mi jí vážně líto, a ty dvě vážně nesnáším...
Ale je to suprová povídka, zítra se vrhnu na další díl, zbožňuju tvůj styl psaní... O_O :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama