Šachovnice /2

2. října 2013 v 16:53 | Ewiline |  Šachovnice
Máme tady další část Šachovnice varuji - není to básnička ale začátek příběhu...
Přiznám se, ke dvou věcím - za prvé: Opravdu děkuju za komentáře k /1, protože se tím přetrhl můj rekord... i když jsem tam taky asi třikrát něco písla ;) Děkuju moc za všechno co jste mi tam psali :3
Za druhé: Šachovnice ať už jako báseň s příběhem měla být jen básní - nevím co mě to kruci napadlo, že z toho udělám něco na pokračování... Ale teď si yslím, že to snad nebude zase tak špatné O:)
Zdá se mi že chybí popisy, ale na začátek by to mohlo stačit... Mě se to docela líbí :) Příště už se zlepším :D
No ale už se nebudu vykecávat... tak... ohodnoťte prosím - předem děkuju za koment, který článku (případně věnujete) O:)
Schválně, kdo uhodne odkud je úryveček básně :D






Obloha byla silně zatažená. Mraky se snášely v obrovských bocháncích nad lesem a postupně zaplňovaly celý obzor. Les byl téměř šedý… Vypadalo to, že na podzim všechno spíš šedne, než aby se to zbarvilo do krásných barev v odstínech červené, žluté, oranžové, hnědé a zelené.
Samo počasí bylo nakaženo.
Nakaženo a roztrháno na malé kousky jako většina duší co zemřela při Válce. Nakažené a roztrhané jako hadry nemocných lidí, které zachvátila panika, když dostali tu Nemoc. Roztrhané jako křídla padlých andělů…Nakažené jako jejich srdce. Jedovaté jako ostré zvuky Rudého klavíru…

Zničené jako stromy v lese.
Clarissa seděla schoulená v jeho náručí. Tvář měla položenou na jeho hrudi tam, kde živě bylo srdce pravidelným dvojzvukem. Dýchal mělce stejně jako ona. Srdce jí bušilo stejně jako jemu. Vychutnávala si ten okamžik, jako nejvíc mohla a přejela mu rukou po svalnaté paži.
Za chvíli padne soumrak… A oni se zase budou muset rozloučit. Znovu odejít zpátky. Jak moc se jí nechtělo.
" Je ti zima??" zašeptal jí do ucha.
" Ne," nechápavě svraštila čelo a mírně vzhlédla.
" Otřásla si se," odhrnul jí tmavé vlasy z očí a prohlížel si její tvář. Snad už po milionté.
" To nebylo zimou…," odmlčela se " Už bychom měli jít zpátky."
" Myslíš??" zazubil se " Já si to nemyslím."
" Za chvíli padne soumrak," vysvětlovala mu trpělivým hlasem, ale koutky úst jí cukaly ve špatně skrývaných úsměvech.
" To je mi jedno," opáčil s úsměvem a pohledem přikovaným k jejím rtům. " Hlavně, že jsem s tebou."
Clarissa se s úsměvem kousla do rtu a natáhla se k němu tak, že se téměř dotýkali nosy. Prohlížela si jeho zlaté oči… uchvacovalo ji, jak se třpytily a jak se zvětšovala a zmenšovala zornička…
" Jednou…" nedokončila však větu. Nevěděla, jak by pokračovala ale ani by nemohla, protože jí Erik přesně v tu chvíli políbil. Zasmála se a oplatila mu stejný lehký polibek.
Mrštně zvedla při zvuku hlubokého lesního rohu. Očima kmitala ze strany na stranu, ale bylo nemožné určit, odkud ten zvuk vychází…
A právě se ozval znovu. Erik se také zvedl a nechal se od ní chytit za ruku. Les utichl a zvuk se odrazil od jeho tmavých kmenů. Někde v dáli bylo slyšet i řev…

Cvičení…? Proběhlo jim hlavou.

Erik vrhal nechápavé výrazy na stromy, jakoby čekal, že mu to ti chudáci vysvětlí. Však mlčeli jak hrob porostlý břečtanem a ovitý pavučinami.
Clarissa se dala do běhu. Cítila, jak její ruka pomalu vyklouzla z Erikovi, který se také rozeběhl. Ale na opačnou stranu než ona.
Dech se jí zadrhával v hrdle a větve listnatých stromů jí švihali do obličeje. Měla štěstí, že les se v této části nesvažoval. Byla si jistá, že jinak už by i přes svůj výcvik dávno válela sudy.
Dlouhým skokem přeskočila padlý rozežraný kmen a snažila se nepřemýšlet, co bylo ukryté v jeho dutině. Vyhnula se dvěma srostlým břízkám a po podmáčeném mechu utíkala dál. V hlavě jí bušilo a mozek i srdce ji prosily, aby si dala na chvilku přestávku - ona však běžela dál…
Stromy začaly řídnout a mech zmizel. Nahradily jej pařezy a díry v zemi, kterým se člověk jen těžko vyhne. Clarissa byla koneckonců také člověk, tak nebyla výjimkou.
Na obloze lítala spousta černých ptáků s červenými zobáky. Měli velká mohutná černá těla…

V tu chvíli ke mně ale náhle slít
jakýsi velký pták - jak křídlem stít
by hlavu chtěl mi. Či chce vést mne jen?

Dívka vyběhla na otevřené prostranství za lesem. Černé a bílé kostky se táhly až k půl metrovému zábradlí a zachmuřená bochánková obloha se na ně mračila. Zábradlí se zdálo malilinkaté, protože bylo nejmíň kilometr daleko. Clarissa se nezastavila a šla dál po střídavé černé a bílé. Dlažby Šachovnice mizely pod jejími střevíci ještě rychleji, když se znovu dala do běhu. Meč jí bolestivě narážel do nohy a dýky zastrkané do bot a rukávů hrozily, že buď vypadnou, nebo jí poškrábou. Tíha, která jí táhla k zemi a nutila ji, aby si sedla byla téměř neuvěřitelně silná, ale Clarissa běžela dál. Zábradlí se postupně zvětšovalo…
K obloze se vzneslo další hejno černých ptáků a letělo jí nad hlavou. Byla doprovázena černým závojem z peří a zobáků.
Zastavila se kousek před zábradlím a pohlédla dolů. Dolů kam se ještě nikdy nepodívala…
Otočila se k lesu. Mámil jí, aby se vrátila zpátky, však… Nemohla.
Chytla se rukou zábradlí, zapřela se a přeskočila ho bokem.


Líbí se vám Šachovnice?? - Budu ráda, když si dáte na blog banner -
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 2. října 2013 v 17:24 | Reagovat

Je tu žůžo Ewi, ale VP je lepší :D

2 kíík :D kíík :D | 2. října 2013 v 18:32 | Reagovat

Krása!krása! krása! nevím co dodat :-D je to prostě úžasný :-3 :-)

3 kiiikiseek kiiikiseek | Web | 2. října 2013 v 18:33 | Reagovat

Fakt moc pěkný :-).. povedlo se ti to :-D.... si prostě skvělá :-3 :-) :-D

4 Xanya Xanya | Web | 2. října 2013 v 19:17 | Reagovat

Nádhera Ewil,četla jsem to úplně jedním dechem :-)

5 Kačíí Kačíí | Web | 2. října 2013 v 19:28 | Reagovat

Začátek vynikající, moc dobře se čte :-)

6 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 3. října 2013 v 15:44 | Reagovat

Úžasné :D Som zvedavá, ako to bude ďalej :D

7 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 3. října 2013 v 16:26 | Reagovat

Je to dokonalé! moc se mi to líbí a rychle chci další kapitolu. Jsem zvědavá co se stalo... :-)

8 Elizabeth Elizabeth | Web | 3. října 2013 v 18:31 | Reagovat

Ano budem stále spriatelená, mám všetkých v bloglovine, takže... Inak super časť... :)

9 Ami Ami | E-mail | Web | 4. října 2013 v 15:01 | Reagovat

Nádherné, krásně se to čte :-)
Těším se na pokračování :-D

10 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 6. října 2013 v 17:06 | Reagovat

Krása! Vážně moc hezký. Spěchám na další kapitolku. Jinak, promiň, že píšu až teď. :-D

11 Ilía Ilía | Web | 7. října 2013 v 19:51 | Reagovat

Hned jdu na další!! To je něco!!

12 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 7. října 2013 v 23:38 | Reagovat

Zítra si přečtu další kapitolu :) Jinak mi to přijde moc pěkné a originální, malinko mi to však připomíná Alice in Wonderland, ale to je jen dobře! :)

13 Luri Luri | Web | 8. října 2013 v 17:30 | Reagovat

To je.... O_O  O_O
Já jaksi nemám slov. Za prvé, je to úplně dokonale napsané (nejvíc se mi líbí, jak popisuješ prostředí :-D ) Za druhé, je to hrozně napínavé... A za třetí, já prostě musím číst dál! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama