Šachovnice /4

11. října 2013 v 21:41 | Ewiline |  Šachovnice
Omlouvám, se že jsem sem tejden nic nepřidala ale odpoledne byla perná :D V pondělí jsem šlapala zelí a tancovala v něm džajv (jive) na Candymana. Potom jsem přijela hoděn pozdě. A tak dále... taky jsem kreslila postavy k Šachovnici a musím se pochlubit, že jsem nakreslila JACOBA a opravdu se mi moc líbí... :D Postavy můžete očekávat v pondělí... Koneckonců je jich jen pět ;)
Píseň na kterou tancuje Clary s Erikem je TADY. Skladbu pravděpodobně použiju ještě někdy jindy... A není tak špatná - myslím, že nikomu to nepropálí uši :D

No ale nebudu zdržovat, jestli se těšíte. Snad se mi tahle kapitolka povedla...
And I hope you'll like it...








Sál byl plný lidí. Osob z různých vrstev společnosti. Jejich róby se lišili barvou, šířkou, zdobením nebo třeba jen tím, kdy byly ušity. Všichni se mezi sebou bavili a na konci sálu několik z nich tancovalo pomalý tanec při zvuku klavíru, jehož klávesy doléhaly až k uším lidí uprostřed šumícího davu.
Sál byl v odstínech bronzové a zlaté s krajkovými malbami na zdech, vysokými vitrážovými okny, co se táhly až ke stropy spolu s červeným vodopádem závěsu.
Sál osvětloval jen jeden jediný lustr, však by taky vydal za deset možná patnáct těch normálních, co viseli v síních a halách.
Clary stála v hloučku dívek, které obdivovaly její stříbřitě šedé šaty, co odkrývaly její ramena a s rukávy, co jí sahaly až k prstům s vykrojeným trojúhelníkem. Zakrývaly naštěstí jizvy.
Dívka se divila, že je okolo jejích šatů takový povyk. Ale nezajímalo ji to a nechala několik dívek, aby ohmatávaly látku na rukách. Očima hledala někoho, koho by znala přímo. A ještě lépe Erika. Nikde ho však nezahlédla a její radost ze slavnosti mírně pominula. Bez něj to nebyla radost. Bez něj tu bylo prázdno.
Náhle uviděla za postavou, zřejmě ženského pohlaví v ohromné žluté róbě, kštici zrzavých vlasů. Anna-Lia se proplétala davem v mechově zelených šatech s černým páskem, na kterém byly brože ve tvaru zlatých listů. Vypadala úžasně a elegantně.
Clary vykročila směrem k ní a nedbala na zklamané ohlasy z kroužku obdivovatelek, jejích starých šatů. Proskočila skulinkou mezi dvěma pány ve fraku a jednou velmi útlou ženou v béžových šatech… a už stála za Anna-Liou. Zrzka se překvapeně otočila a hned na to jí objala. Její oči se třpytili jako nebe za jasného dne poseté hvězdami.
" Kde máš bratra??" zeptala se Clarissa, zatímco se držely za ruce " A Jacoba??"
" Bratříček sem přišel s tebou," mrkla na ní " A potom se někam ztratil. Asi šel za matkou, či co, já nevím. A Jacob?? Jeho dámy a on jsou někde támhle." mávla rukou za sebe. Clary jí pohlédla za rameno, což nebylo zase tak těžké, a uviděla Jacoba v elegantním hnědém kabátku, který se u pasu zužoval a u ramen rozšiřoval. Byly na něm různé linie a znamení, z kterých se jí málem zatočila hlava. Koneckonců Renier měl své oblečení hodně podobné. Okolo černovlasého mladíka stálo nejmíň pět dívek různé výšky i oblečení a napjatě ho poslouchaly, případně pískaly jako krysy, když jim něco přišlo vtipné. Clary se znechuceně ale zároveň pobaveně otočila zpátky na zrzku.

" Já myslela, že sem přišel s tebou," zamračila se " Nebo to není tvůj doprovod??"

" Je se mnou ve dvojici na všechno jako ty s albínem," zasmála se " Mě je jedno co dělá a nedělá."

" Dobře víš, že ti to jedno není," pokárala ji tmavovláska a odhodila si pramen vlasů z ramene.

" Ale jemu očividně ano," ohlédla se na Jacoba a potom se dala společně s Clarissou do kroku přes síň. Jakmile chlapec zahlédl, že mu odcházejí, omluvil se u svého kroužku a běžel za nimi.

" Hej!!" zavolal, když mu stále mizely v davu " Co má jako tohle bejt, lidi??"

" Nic," zazubila se Clary a zastavila Anna-Liu, aby taky počkala na zamračeného Cassanovu.

" To bych fakticky neřek," došel ke své malé společnici a propletl si s ní prsty, čímž zároveň odradil hlouček, který se za ním chvíli po jeho odchodu zvědavě odebral. Clary pobaveně sledovala, jak se otáčejí a vracejí na opačný konec.

" Počkat, kam to jdeme??" zamračila se na své společníky.

" Tancovat," zasmála se zrzka a vzala jí za ruku. Táhla za sebou ob dva jako neposlušné kozy k trhům. " Ty ale vlastně nemáš nikoho, s kým bys tancovala…" došlo Anna-Lie vzápětí.

" No tak se nediv, když jí tvůj brácha opustil," zdůraznil Jacob a objal zrzku kolem ramen " Každý nemá takový štěstí jako ty."

" Spíš nikdo," zamumlala Clarissa a objala se pažemi. Hledala Erika. Potřebovala mu pohlédnout do těch zlatých očí…

" Hej!!" ozval se uraženě Jacob.

" Právě si zranila velkou část jeho ega," konstatovala Anna-Lia a otočila se zády ke Clary " Promiň vlčku, ale tuhle písničku miluju, tak tady počkej na Rena. On přijde, neboj."
Clary nezbylo nic jiného, než sledovat, jak se ti dva ztrácejí za několika osobami a potom zase náhle objevují v objetí ve víru šatů při rychlých otočkách.
Povzdechla si a hledala očima Erika… nebo Rena. Zahlédla pár zelených vest, které na sobě měli chlapci z nižších oddílů, kam také patřil Erik. Ale svého milovaného přímo ne.
Měla chuť se rozbrečet, když ucítila tu jeho levandulovou vůni. Otočila se a prudce ho objala. Zpočátku byl překvapený, ale netrvalo to dlouho. Zasmál se a objal jí taky.

" Já už si myslela, že nepřídeš!" zahuhlala mu do ramene.

" Myslíš, že bych tě tady nechal?" zamračil se se zasněným úsměvem na rtech.

" No, já si myslím, že bys to neudělal," mrkla na něj. Prohlížela si tekuté zlato v jeho očích a znovu si připadala doslova a do písmene šťastná.

" V tom případě," odtáhl se od ní, ale pořád jí držel za ruce " Můžeme si jít za-"

" Nemůžete," ozval se mrazivý hlas a dívka se otočila na jeho majitele, div do něj nevrazila.

" Rene," snažila se, aby to znělo vesele, ale moc jí to nevyšlo.

" Clarisso," ani se na ni nepodíval. Propaloval pohledem Erika.

Na chvíli nastalo tíživé ticho narušované jen hudbou a hlasy kolem stojících. Clary si prohlížela Rena . To, jak se s tou svou krásnou tváří dívá na Erika. Nebo někam za něj…
Erik jí ještě pořád svíral ruku a tím si jí přitáhl blíž k sobě. Pohledem také neuhýbal a to dívku mírně podráždilo. Takže se jako budou koukat na druhého celou dobu, dokud ona nevybuchne jako Vajlachská sopka??

" Co tady děláš s mojí dívkou??" zasyčel Ren.

" S tvojí dívkou?? Pokud myslím, tak tady stála jako kůl v plotě a nic o tobě neříkala." odvětil Erik též sykotem.

" Takže, když tady uvidíš nějakou holku samotnou, což je docela dobře možné, jednoduše za ní přídeš a vyzveš jí k tanci?!"Renův nabroušený tón hlasu přilákal nečekanou pozornost. Několik nejbližších lidí se zastavilo a začalo je pozorovat. Clary vystrašeně těkala očima mezi mladíky a lidmi v davu. V dálce zahlédla Annu-Liu s Jacobem jak vytahují krky, aby viděli. Chudinka Anna-Lia, že je tak malá, co bych za to ale já momentálně dala… pomyslela si a začala se znovu soustředit na rozhovor.

" … neznamená, ale co si myslíš, že seš kruci zač?! Clarissa může jít tancovat, s kýmkoli se jí bude chtít." cedil skrz zuby Erik.

" A to znamená, že chce jít s tebou?!" Renier k němu naštvaně vykročil a už to vypadalo, že se začnou prát.

" Ty jeden, hajzle," řekl Erik.

" Cos to řek?!"

" Dobře vím, žes to slyšel ty-"

" Tak a dost," vstoupila mezi ně a jemně je odstrčila rukama od sebe. Neřvala. Nepotřebovala to. Hudba ztichla a většina lidí okolo nich je sledovala… tak proč křičet?? Aby si toho všimli i ti na druhé straně sálu?
Zpražila je pohledem a bylo vidět, že jsou zaražení a možná i mírně zahanbení. Clary se nad tím v duchu ušklíbla, ale bohužel jí nitro svírala mramorová pěst nervozity. Nikdo nesmí vědět, že je zamilovaná do Erika!! Tak proč je nezarazila dřív?? V duchu si začala nadávat.
" Rene, ráda bych si s ním zatancovala," usmála se na svůj doprovod a doufala, že ten úsměv vypadal normálně a taky doufala, že jí nechá…
Erik se nadechl na poznámku, ale hned zase sklapl, když si zvážil v hlavě situaci. Lidi se už zase začali zabývat svým rozhovorem a tak pěst v Clarynině nitru povolila.
" Dobře," řekl nakonec, ale díval se na ní netečně a odměřeně z čehož jí poskočilo srdce, jako by jí vyrazil dech " Já si tu na tebe počkám."
Přikývla a Erik jí odvedl do místa, které bylo vyhrazené pro tančící. Byly tam jen dva páry, které čekaly na hudbu a tak se Clary pomalu vzdálila na své místo, aby byla připravená, než začne hrát hudba.
Klavír se rozezněl a Erik společně s dalšími vykročili dopředu v několika krocích a potom v otočce při těch hlubších tónech na začátku skladby, která se v krásných čistých vlnkách linula z velkého klavíru. Zastavili se.
Na ty vyšší tóny klavíru vykročila Clarissa společně s dalšími v otočce směrem ke svému partnerovi a obtančila ho tak, aby k sobě stáli zády. Klavír se vrátil zpátky do tóniny v c, jako byl na začátku. Clary začala pomalu zvedat ruce od těla stejně, jako Erik přičemž se lehce dotýkali dlaněmi.
Klavír zrychlil a dvojice se natočila na jednu stranu jako by na sebe chtěla pohlédnout a potom se zase vrátila zpátky. A potom to samé na opačnou stranu několikrát za sebou.
Clary si užívala pomalý začátek a přitom se snažila nedívat na Reniera, který jí propaloval pohledem, až si myslela, že shoří.
Do zvuku přibyly další tóny, nejspíš jen něco do akordu a v levé ruce rozklad. Dívka se přetočila, takže stála vedle něj, ale každý se díval na jinou stranu.
Chvíli čekali, jak zněly jen spodní tóny a potom oba dva vyrazili dopředu v lehkých krocích s jemnými poskoky v tanci, který se učili už od malička. Při těch hlubších se znovu otočili a tančili směrem k sobě.
Do zvuku se zase přidalo víc kláves. Erik zvedl ruku a Clary udělala to samé. Opírali se jeden o druhého dlaněmi ve výši ramen a kroužili okolo sebe v těch samých krocích jen s výjimkami, kdy se ukláněli do strany. Erik si jí potom rychle přetočil do náruče, a když se klavír rozezněl ještě ve větší síle, tancovaly spolu přes celý prostor a nechtěně tím vystrnadili ostatní tanečníky.
Lehký úkrok dozadu. Zpátky. Otočka, při které jí držel za ruku Dopředu dozadu. Ráz a dvá.
Dotancovávali hluboké výstupné tóny, když se Erik zastavil. Dámám teď mělo přijít sólo stejně, jako měla pravděpodobně sólo pravá ruka na těch vyšších tónech na klávesnici.
Na tóny které se linuli, jako vodopád obtancovala Clary kroky, kterými by mohla chodit i po vodě, Erika a skončila před ním s jednou rukou nataženou a hlavou nakloněnou ke straně. Ve svém sólu převedla i pár elegantních otoček a propracovanou choreografii rukou, která přesně pasovala do pohybů nohou. S úzkostí si uvědomila, že většina lidí okolo nich je se špatně skrývanou zvědavostí pozoruje. Otřásla se a polil ji studený pot.
Na hlubší tóny se obrátila k Erikovi a ten k ní dotancoval v otočkách a složitých krocích. Usmíval se na ní, ale v jeho očích byla ta samá obava, co lemovala i její zorničky…
V klavíru zase zněly tóny obou rukou téměř stejně jasně a to už byla Clary v Erikově objetí pevně přitisknutá k jeho hrudi. Ukláněl ji dozadu při trojzvukách a přitom se oba šťastně usmívali. Elegantně se protáčely a nakonec se při zpomalení oddělili a tancovali vedle sebe s lehkými úklonami ke špičkám a jinak se stejným prvkem jako na začátku.
Nakonec si jí k sobě Erik prudce přitáhl a se smíchem jí zaklonil do zadu přičemž chuděrka Clary zmateně vypískla. Ale smála se. Smáli se oba. Kruh těch, co je sledoval nadšeně tleskal…

Dokud se prudce nerozrazili hlavní dveře.

Směrem ke dvojici se začala tvořit cesta, jako by ustupovalo moře před vůlí Boha.
Ovšem nebyl to bůh. Muž měl prošedivělé vlasy a knír. Vrásky na jeho obličeji se hromadili za dlouhá léta strávená v boji a tmavé oči zapadly do důlků ještě více, takže nebylo vidět, jakou mají ve skutečnosti barvu. Měl na sobě tradiční oblek jako Renier nebo Jacob jen s jedním znakem na prsou navíc. Znamenal vysokou hodnost.
Mužův pas už nebyl to, co býval. Jeho hruď se mírně vzdouvala a zdál se i trochu zadýchaný, ale to bohužel neubralo výraz jeho tváři, která by mohla vraždit. Vlastně vraždit mohla, pokaždé když jí někdo zahlédl… Tentokrát však v očích lítaly blesky.
Clary se rozšířily zorničky. Pustila Erikovu ruku. Koutkem oka zahlédla své přátele, jak je pozorují se smíšenými výrazy ve tvářích. Obzvlášť Ren se tvářil všelijak ale nejvíc znuděně.
Clarisse poskočilo srdce, když stanula před mužem.

Nadechla se " Tati."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 11. října 2013 v 21:56 | Reagovat

O-ou. Tatínkova malá holčička to asi pěkně schytá. Snad ne kvůli tomu tanci s Erikem! A Ren by se taky mohl tvářit trochu víc zúčastněně.
Promiň, písničku si teď neposlechnu, jelikož na to mám příliš pomalej comp. Ale až budu u mamky, udělám to!
Jinak... asi chodíš na taneční, ne? Nebo jen popisuješ co vidíš v televizi? Protože to, jak spolu Clary a Erik tancovali bylo úplně krutopřísně husťácky napsaný! :-D

2 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 11. října 2013 v 21:59 | Reagovat

[1]: Ne nechodím do tanečních :-D  :-D Moje kamarádka na latinu ;) Tak mě naučila třeba kousek z nějakých sestav. Tohle jsem si čistě vymyslela, když jsem šlapala zelí :-D  :-D
Díky Script :-)

3 Xanya Xanya | Web | 11. října 2013 v 22:45 | Reagovat

Tys nakreslila postavy? 8-O Tak to bych se já teda neodvážila(taky moje umění kreslení vypadá jako kdyby se mnou někdo po celou dobu třásl :-D ),ale jak jsem se dívala na několik tvých starších výtvorů musím přiznat,že už se moc těším. Kreslíš opravdu nádherně :-)
Ehm,ten táta je nějakej přísnej. Jsem ráda za toho svýho.
Já: Tati,můžu spláchnout tvojí peněženku do záchodu?
Táta: Ale jistě... :-D
Neřeš,jsem magor. Ale úžasná kapitolka,snad jí moc nevynadá. :D

4 Milča Milča | Web | 12. října 2013 v 6:34 | Reagovat

Tatínek opět překazil všechnu zábavu....no alespoň mám důkaz, že se to neděje jen mě :-D
Dobrá práce Cit-Rone :-P

5 Luri Luri | Web | 12. října 2013 v 9:42 | Reagovat

Jéj, chudák Clary, asi bude mít problém....:D
No, zase jako vždy úžasná kapitolka, čekání se vyplatilo! :-D
A souhlasím se Scriptie, ten tanec jsi popisovala skvěle...
Těším se na ty kresby postav..., někdy se taky pokouším si nakreslit svoje postavy, ale nikdy to moc nedopadne... :D

6 Kačíí Kačíí | Web | 12. října 2013 v 10:15 | Reagovat

Táta musí vždycky všechno zkazit :D :D
Jsem zvědavá co z toho bude mít :-) Krásná kapitola a těším se na další :-)  :D

7 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 20. října 2013 v 23:00 | Reagovat

Moc pěkná kapitolka! :) Chvilku to vypadalo, že do toho sálu vešel Gandalf :D

8 Ilía Ilía | Web | 25. října 2013 v 20:09 | Reagovat

Co počkat. Je tohle opravdu tvůj blog?! Ne určitě ne. Promiň, to bude nějaký omyl. Vždyť Ewilinin blog je uplně jinej. Tak já jdu pryč a už sem v životě nezavítám, neboj se...né sranda :D

Kapitola je super. Moc se mi líbí..a "Tati" to jako vážně?? Opravdu je načapá tatík?! Tak to jsem no...zvědavá. Počkat, já řekla zvědavá?! Já nejsem zvědavá. Umírám touhou číst další kapitolu.
Hned! Teď! Now! Jetzt! 現在! зараз! zdaj! اب! anois!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama