Hause • 3

8. listopadu 2013 v 22:04 | Ewiline |  House
Jsem vám opravdu strašně vděčná za komentáře!! Opravdu nevím, co bych bez vás dělala... A snad zodpovím i nějaké dotazy - na to bych asi udělala specíální článek O:) A nesouhlasím s tím, že je to dokonalé ;) :D Ale abych nebyla NEtučná blondýna (ta holka dokáže rozesmát!! Pozor na ní xD) musím vám poděkovat ještě jednou a potom stokrát... :3 :D
Nechť se líbí další Hause....




3)

Melissa běhala po louce před jejich domem a od nohou i od rukou jí lítalo suché listí. Na blonďaté hlavičce měla roztomilý hnědý baret a na sobě šedý kabátek a vysoké botky. Tohle oblečení sice dostala od lidí z Pomoci, ale bylo téměř nové… a její.
John stál pod jedním javorem a marně se snažil shrabat listí na hromadu. Melissa pokaždé přiběhla a s nevinným výrazem skočila do kupy listí, přičemž polovinu odfoukl vítr.
John zaklel a začal hrabat znovu. Meli si vyběhala kolečko v listí, takže už běhala na žluté trávě. Smála se a kopala do malých hromádek.

Johnovi upadly hrábě, a když se skláněl, Melissa se nenápadně přiblížila a vzala mu šedou čepici z hlavy.

" He-" nadechl se John, když se postavil. Najednou prudce vyrazil, takže sebou Melissa trhla tím jeho nečekaným pohybem ale i tak začala utíkat a smát se.

" Johne!!" vypískla, když uklouzla po mokřejším listí. John o ní málem zakopl a tak se oba skácely k zemi. Meli se smála a John taky. Bohužel si vzpomněl, že mu sestra sebrala čepici a ohnal se po ní. Meli se rychle zvedla a přehodila si čepici z ručky do ručky a přitom na bratra kopla spršku listí.

" No tak!" zasmál se, když se sehnul.

" Nechytíš, nechytíš!!" utíkala a přitom se otáčela, jestli už za ní běží nebo ne. Tak se jednou málem přerazila o klacek a potom málem uklouzla, kdyby jí John nechytil, už by se válela po zemi.

Smáli se a dováděli snad celé odpoledne… než přišla noc.


***


" Johne?" Melissa otevřela dveře pokoje a vešla na chodbu.

" Joh-ne," zavolala znovu. V chodbě ale bylo ticho…

Popošla. Její kroky tiše ťapaly na mramorové podlaze.

" Teď si nechci hrát," vzlykla. Došla až ke schodům. Jako by pod tíhou jejího pohledu zavrzaly. Kde je její bráška?? Snad…

Dívenka stoupla na první schod.
***

Melissa stála ve svém pokoji. Právě v tom, který ji tolik děsil. A nebyla tu sama.

" … proč by to dělal??" zeptala se do vzduchu. Stála uprostřed pokoje a oči upírala ke zdi vedle dveří. " Já taky nemám nikoho jiného než bratra." prohlásila soucitně. Trpí snad samomluvou??

" To tu jsi tak dlouho??" podivila se.

" Ráda tě poznávám," natáhla ruku dopředu a dvakrát s ní jemně pohoupla nahoru a dolů.

Chvíli to vypadalo, jako že něčemu naslouchá a potom natočila hlavu směrem ke skříni.
Záclona se zvedla a jak do ní foukal vítr, přichytila se za její kliku.

Holčička přikývla a přistoupila ke skříni. Otevřela ji a kupodivu vůbec nevrzala.
Byla rozdělená na tři části. Vpravo visel starý kabát a kulička naftalínu. V poličce pod ním vlastně až úplně na dně byla silná vrstva prachu s nakresleným sluníčkem a malou větývkou s javorovým lístkem. Vlevo byly tři široké poličky a v nich plno zažloutlých papírů. Pár jich poryvem vzduchu vyletělo ven a odkrylo tak cíp černobílého papíru.

Melissa se natáhla a vzala ten cípek do ruky. Na první pokus jí to nevyšlo, protože byla ještě moc malá, ale na podruhé už stáhla cíp dolů i s několika dalšími papíry a sprchou prachu.

Zakašlala a odhrnula si blonďaté vlásky ze zelených očí. Zrak jí padl na dva mládence na fotce. Byly přibližně stejně vysocí. Oblečení do hnědých kabátů s bílým karafiátem v náprsní kapse. Za nimi se nejasně rýsovalo pozadí, zřejmě někde na silnici s nějakými stromy v dálce.
Chlapec napravo měl tvrdší rysy a celkově vypadal… nebezpečně a vážně, ale usmíval se. Měl tmavé oči a tmavé vlasy. Stál trochu víc za blonďatým mladíkem. Ten měl oči o něco jasnější ale možná hnědé. I když spíš modré. Vlasy měl světlého odstínu a hodně neposedně rozcuchané. Melissa se nadechla. " To je on??" ukázala na blonďatého chlapce. Odpovědi se jí ale asi nedostalo, přestože se zmateně rozhlédla kolem. Ten kluk vypadá jako…
" Kde jsi?" vykoukla za dvířko skříně, které jí tam tak trochu schovávalo. Zamračila se a podívala se na druhou polovinu dveří od skříně. Zaječela, když spatřila zrcadlo, zašpiněné a zašlé.

Bohužel, osobu v něm viděla jasně…

***
" Johne?" Melissa otevřela dveře pokojíku a vyšla na chodbu.

" John-ne!" vzlykla a vydala se ke schodům.
" Opravdu si nechci hrát!" zakřičela " Maminka by ti hned vynadala!" Ubránila se vzpomínkám na svojí maminku a šla dál. Ze zelených očí jí začaly stékat obrovské stříbrné slzy.

Zavolala jméno, ale spolkla ho v polovině, nedokázala ho vyslovit " Jsi tady??"

Zvonečky na chodbě se začaly pohybovat… ale necinkali.

" Neviděl jsi Johna?" sestoupila schody a vydala se do obýváku. Odpovědi se jí ale nedostalo.
Obývák byl bezpochyby největší místností v domě. Koberec byl přetažen jen přes prostředek a na něm stály tři hnědé sedačky rozprostřené kolem malého hnědého stolku. Na stěně bylo asi pět oken a mezi nimi pokaždé zamčená kredenc.

" Slyšíš?!" křikla rozčileně. Náhle leknutím nadskočila, když se otevřelo okno, co k ní bylo nejblíže. Záclona se i se železem vytrhla a spadla, přičemž poškrábala okenice.

Melissa se málem chytla za srdce, jak moc se lekla. Začala couvat.

" Pomoz mi ho najít!" zašeptala a málem se zadusila několika slzami.

V místnosti se prudce otevřela zbývající okna.

***


Melissa si prohlížela baletku na malém podstavečku lemovaném krajkou a růžemi. Její namalovaná tvář byla stažená v soustředěném výrazu a tváře se lehce červenaly. Kůži měla téměř bílou a sukni světlou zrovna tak. Zdobený korzet se blyštil kamínky modré barvy, stejně jako taneční piškoty na jejích nohách.
Ruce měla nad hlavou do zaoblené stříšky, jednu nohu měla vzadu zdvihnutou a tou druhou stála přesně na špičce. Celá její postava byla mírně nahnutá v úklonu do strany.
Melissa stiskla knoflíček na boku malého kulatého stolečku, na kterém baletka stála. Zaposlouchala se.

Cinkavé tóny teskné písničky jí pohladily duši a rozlehly se po pokoji. Sama baletka se začala otáčet v klesavých pohybech dokolečka.
" Oběd!" zavolal z kuchyně.
Meli vzala baletku opatrně do ruky a zvedla se z koberce. Prošla úzkou chodbičkou s prázdnými stěnami směrem do kuchyně.
Byla stejná… Vlastně si jí tak i představovala, když jela autem. Bílé malé skříňky, plotna a kamna s vlnovkami vyvedenými už seškrábanou barvou. Stůl se čtyřmi židlemi vedle okna.

Oproti ostatním pokojům, které šly otevřít, vypadala zaostale a staře.
Melissa postavila točící se baletku na stůl a vyhoupla se na židli. Pohupovala nohama s rukama v klíně a čekala. John před ní postavil talíř s oranžovou polévkou, ve které plavali zkřehlé kusy brambor. Sám se posadil na židli naproti ní.
" A lžíce?" zeptala se Meli a nechápavě se zadívala na svého bratra. Ten se zarazil, když chtěl sáhnout vedle talíře, aby si vzal lžíci, která tam nebyla. Začínal se zvedat, ale to už Meli sklouzla ze židle a zamířila k prvnímu šuplíku.

Tam byly vařečky.

Zavřela ho a otevřela ten vedle. Tam byly pokličky.
John se zasmál a vzal dvě lžičky z linky ve výši Melissiných očí. Holčička uraženě našpulila pusu a šla si sednout s jednou lžičkou v ruce.
Nabrala si na ní největší brambor a začala ho pomalu ukusovat. Byl ještě horký, ale dalo se to snést.

" Jak ses vyspinkala?" John polkl bramboru, ale zdálo se, jakoby mu uvízla v krku, jak se tvářil zamračeně.

" Dobře," zhltla celou bramboru. Natáhla se k baletce, která právě přestala hrát a znovu jí zapla.

" Dobře? Žádné další sny??" usmál se na ní starostlivě bratr.
" To nejsou sny," odvětila Melissa a zamračila se.

" Tak dobře," prohlásil shovívavě. " Jak jsi na tom, s těmi… No to víš s čím."
" Je to dobré," zopakovala znovu. John chvíli přemýšlel, jestli mu náhodou nepochválila polévku, ale nakonec usoudil, že by jeho sestřička neodbíhala od tématu tak netečně.

" Opravdu??" zeptal se a obrátil lžíci v talíři. " Pokoj mám hned vedle-"

" Nejsem malá, Johne," našpulila Meli pusinku a John si pomyslel, jak vypadá roztomile, když se rošťácky usměje.
" Pořád si moje malá sestřička," ukázal na ní lžící s hraným vážným výrazem.

" Neřekla jsem, že ne," roztomile se usmála a zatočila dlaněmi v gestu "tak, tak, všelijak" a odložila lžíci do prázdného talíře. John se zasmál a opřel se jedním předloktím o stůl. Dohltal polévku a nechal Melissu, aby mu odnesla talíř.

" Co máme dál?" zatočila se Meli dokolečka.

" Vajíčka," hlesl John, zatímco nandával na talíř volské oko a k tomu brambory.
" Nechtěl by ses naučit dělat ještě něco dalšího?" zeptala se nevinně a nechápavě Melissa s pohledem přilepeným k sedmi tlustým kuchařkám kousek od Johnovy hlavy " Určitě bysme našli něco co bys zvládl."
" Možná," připustil a podal jí talíř.
Sedli se ke stolu a dívali se z okna, přičemž oba zamyšleně dloubali do vajíčka.

Baletka znovu dohrála.


◄Předchozí částDalší část ►


_______________________________________________________________________
Pozn.:
Takže playlist: 1. Song for Sienna
2. Grisly Reminder - Doporučuju opravdu poslechnout!! :F :3 Ale je trochu Psycho! Pozor ;)
Grisly je pro celý prostředek.
3. Lulaby - to je píseň, na kterou nám tančí baletka - měla jsem připravenou jinou, tancovala na ní
spolužačka ale už nechodí do té školy a nepamatuje si ten název :( Kdybych to někde
vyštrachala dám to sem ;) Jo a ten konec "Lulaby" bude zařazen až později - tady jde
pouze o tu" cinkavou melodii"
A celkově doporučuju si poslechnout prostě věci od Midnight Syndicate ;) :D

Tak a teď mi můžete do komentů napsat nějaké otázky nebo nejasnosti... Budu moc ráda :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 8. listopadu 2013 v 22:23 | Reagovat

Ty nedočkavko! :D
Já jenom doufám, že nejsi jako ta NEtučná blondýna. :D Bože, takový výtlemy z ní a jejích "DOKONALOSTI". :D:D:D:D
Třetí domeček mi zatím přijde nejlepší :D.
Baletka dohrála...jak hrůzostrasné 8-).
Nebudu tu déle oxidovat, prostě ti jen řeknu:
BOMBÁ :D:D:D:D :-P

2 DorkaJ. DorkaJ. | Web | 8. listopadu 2013 v 23:02 | Reagovat

Páni Grisly je vážne psycho :-D A na konci Lullaby, keď si začali pospevovať ma takmer kleplo :-D
Inak z tej časti kde Melisa hľadala na chodbe svojho brata, mi behal mráz po chrbte :-P
PS: Viem že je to trapas no mne ešte stále uniká pointa 8-O  :-x  :-?
Musím si to celé prečítať odznova :D

3 Kačíí Kačíí | Web | 9. listopadu 2013 v 13:33 | Reagovat

Páni zase úžasně napsané.
Moc se těším na další kapitolu. :-)  :-D

4 Dee* Dee* | Web | 9. listopadu 2013 v 14:29 | Reagovat

Ahojky, moc tě prosím o hlásek do soutěže. Už je to něco jako semifinále.  Příští kolo už bude o vítěze a já bych se tam ráda dostala. Hodně to pro mě znamená. Děkuji moc a když budeš něco potřebovat stačí napsat. Jsem tam jako 16.Dee*.

http://nnina-dobrev.blog.cz/1311/sutaz-o-damonov-prsten-2-kolo

5 Lily "Aravis" Starfall Lily "Aravis" Starfall | E-mail | Web | 9. listopadu 2013 v 15:27 | Reagovat

Ta baletka tančí na pěkně depresivní melodii :D Abych pravdu řekla, jsem z téhle kapitoly pěkně zmatená... Asi si ji budu muset přečíst ještě jednou... Nic méně krásně napsané a místy dost děsivé :) Kdybych měla klobouk, smeknu, píšeš vážně úžasně! :) Těším se na další ;)

6 Ami Ami | E-mail | Web | 9. listopadu 2013 v 18:19 | Reagovat

Panejo, jak tohle dokážeš napsat? Je to naprosto DOKONALÉ :D

7 kiiikiseek kiiikiseek | Web | 9. listopadu 2013 v 18:39 | Reagovat

moc krásné :-D nemám co dodat :-D

8 Xanya Xanya | Web | 10. listopadu 2013 v 9:34 | Reagovat

Super! Dokázala jsi skvěle vystihnout tu atmosféru,úplně vidím jak se třeba odhrnou ty záclony... To já nikdy takhle skvěle situaci popsat nedokážu. :-D Prostě úžasná kapitola,pospěš si s další. :D

9 Camilla Camilla | Web | 10. listopadu 2013 v 11:25 | Reagovat

No téda... stále mě překvapuješ Ewiline :D Úžasná kapitolka.

- Pěkný lay :-)

10 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 10. listopadu 2013 v 15:57 | Reagovat

Je to dokonalé! Má to takový tajemný nádech. Je to strašně zajímavé a trochu se v tom ztrácím, ale těším se na další kapitolu, snad bude brzy! :-)

11 Ami Ami | E-mail | Web | 10. listopadu 2013 v 18:26 | Reagovat

Krásný lay!! I když je to něco jiného, než na co jsem byla zvyklá :D

12 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 10. listopadu 2013 v 20:07 | Reagovat

Jak tam Melissa hledá svého bratra, tak jsem nějak nepochytila, kdo je kdo. Jestli je tam Meli sama, nebo je tam nějaký přízrak.
Jinak, zbytek začínám tak nějak chápat. Opravdu moc se mi ta kapitolka líbí a těším se, až zveřejníš další.
P.S. Ten lay je vážně hezký a ta lávová lampa v menu je dokonalost sama. Kdes ji sehnala?

13 Domča Toren Domča Toren | 11. listopadu 2013 v 15:14 | Reagovat

[12]: Někde na Googlu... O:)
Klidně si jí zkopči :-D

14 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 11. listopadu 2013 v 15:16 | Reagovat

Sry měla jsem přihlašovací jméno kámošky O:) :D

[12]:

15 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 11. listopadu 2013 v 17:14 | Reagovat

[14]:

[13]: V pohodě, a díky. :-D A díky za krásný koment. :3

16 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 11. listopadu 2013 v 17:22 | Reagovat

[15]: Za pravdu se neděkuje :3 ;-)  :-D :3

17 Rea Moonlight Rea Moonlight | E-mail | Web | 16. listopadu 2013 v 16:25 | Reagovat

Zase úchvatné! Všetko perfektne popísané, aj detaily :) Už sa neviem dočkať pokračovania. Pre to radšej čítam dokončené poviedky. Ťažko vydržať to napätie :-D

18 Violett Violett | Web | 20. listopadu 2013 v 21:26 | Reagovat

Krásné :) Taky mohu říct, že jsem někdy nevěděla, jestli mluví sama nebo je tam někdo s ní, ale přehlédala jsem to a dál si užívala příběhu :D

19 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 15. prosince 2013 v 14:01 | Reagovat

Tieto konce :3 Skvelé niečo :3 Síce som mala také problémy ako Violett, čítalo sa to skvelo ;3 Muhaha, Meli je zlatá :D

20 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 5. července 2014 v 13:59 | Reagovat

Kéž by na mě můj bratr byl tak hodný xD i když John nezní zrovna jako nejlepší kuchař :D Chvíli jsem se celkem bála, že se v domě Johnovi něco stalo, když ho nemohla najít xOO
Opět tajuplně krásné a když u toho ještě poslouchám Grislyho = Pecička! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama