Hause • 5

12. prosince 2013 v 16:52 | Ewiline |  House
Čau všichni!! :D Tak dneska se mi konečně ozvali z blogu.cz, že prý jsou ty mé problémy z prohlížeče Int. Explorel 11 tak jsem přepla do Chromu a hle... FUNGUJE TO!! :D Ano nevíte jak jsem šťastná! :D
Každopádně jsem si předepsala asi tak... tři články... abych nekecala :D Ale pořád je to u mě docela hodně ;)
Pořád se ale nemůžu dostat ani na některé affka - píše to něco jako "blblablababa Uvailable" nebo tak, takže se většinou nedohrabu k polovině :(

Tak dost kecání :D Užijte si další kapi Hausu....
P.S.: Omlouvám se Lističce a Milče, že jsem jim to pravděpodobně neposlala O:) :D
P.P.S.: Kapi je věnována Jolče, která si na mě vzpoměla :D
A samozřejmě taky všem ostatním, bez kterých by to nešlo :D - oni ví, že?? :D





5)
Melissa otevřela dveře do pokoje, co byl v chodbě mezi kuchyní a zadním východem. Dveře vrzly a nad nimi zazvonil malilinký zvoneček, který stejně upadl a skutálel se dívence k nohám. Zvedla ho a jemně zacinkala. Kulička ve zvonku byla jasně modrá a vypadala docela nově - na rozdíl od zbytku zvonku, který byl nejspíše měděný… ale velice zašlý a tmavý.
" Tady??" otočila se a potom se s přikývnutím otočila zase čelem k pokoji. Na zemi byly položené zašlé parkety a jinak byl celý holý kromě malého okna a stěny plné šuplíků ve výšce do jednoho a půl metru po čtyřech v jednom sloupci.
Meli k nim vykročila a ukázala na šuple úplně nejvíc vlevo dole.
" Ne?? Tak které??" zeptala se do vzduchu.
Chvíli se nic nedělo a potom najednou vypadlo prostřední šuple v druhém sloupci u dveří s řachnutím na zem. Meli se lekla, ale nedala to na sobě moc znát. Přiblížila se k tmavému šuplíku a doufála, že v něm nejsou pavučiny.
Naštěstí v něm nebyla jediná pavučinka ani pavouk či brouk. Dříve nejspíš poskládané do úhledných hromádek byly na dně šuplete staré fotografie.
" Páni," vydechla a s úsměvem poklekla k šupleti.
Ručkou hrábla do černobílého chaosu a vytáhla fotku domu. I když byla černobílá a přecházela do sépiové, poznala Melissa dům, kde teď s bratrem žije. Před vchodovými dveřmi stálo staré černé auto a po obvodu domu nebyly žádné keře… To byly jediné rozdíly, které dělily skutečnost od fotky.
Položila ji stranou a snažila se obrátit všechny fotky čelem vzhůru. Najednou se na ni dívalo tolik obličejů, až jí přišlo, že se jim hýbou oči.
O ruku jí zavadila západka šuplíku, pod kterou se schovával snímek. Nehtíkem ho poposunula nahoru a odtud vzala.
Byla na něm žena s krátkými hnědými vlasy a širokým úsměvem. Stála před schody do druhého patra domu. Měla na sobě krásné nejspíš meruňkové krajkované šaty a na krku i v uších malé perličky. Oči měla také tmavé a obtažené silným líčidlem.
" Máma??" šeptla Meli soucitně. Odpovědí jí bylo slabé zavrzání dveří.
" Nesmysl," upustila fotku zpátky " Každý má aspoň trochu rád svou matku."
Tentokrát se ozvalo ještě tišší zavrzání.
" Promiň, já to tak nemyslela," otočila se a po chvilce váhání zase hrábla do šuplíku.
Vytáhla obrázek malého chlapce s tmavými vlasy. Stál před lesem… možná na louce za domem. Usmíval se, a ten úsměv byl okouzlující. V očích se třpytila radost a rysy tváře byly uvolněné… dětské. Měl na sobě rozepnutý kabátek a pod ním volnou bílou košili se stříbrným řetízkem, na kterém bohužel nebyl vidět přívěsek.
Mohlo by mu být tak 11 let…
Melissa se zadívala pozorněji na okraj jeho pravé ruky, která byla téměř natažená. Tmavovlasý chlapec byl sice bledý, ale to co držel v ruce, bylo ještě světlejší. Dívenka se naklonila co nejblíže, jako by chtěla mít místo očí lupu.
Chlapec nejspíš držel někoho za ruku.
Holčička prozkoumala okraj fotografie a zjistila, že vypadá jako utržená a potom zastřižená.
" Nechybí ti tady náhodou druhá půlka??" otočila se a hned se zamračila.
Zvedla se a fotka jí vyklouzla z ruky zpátky do šuplete.
Prošla dveřmi a nakoukla na chodbu.
Kuchyň byla prázdná a židle odsunuté od stolu, kde sebou cukl bílý karafiátový květ, jako by ho zrovna někdo položil na stůl.
Ale nikdo tam přece nebyl…


◄Předchozí částDalší část ►


_______________________________________________

Dneska je to zase jen jeden song O:) Omouvám se že je to tak krátké ale nechtělo se mi to prodlužovat... Přiznávám, jsem líná :D O:)
Příště se můžete těšit na Teamy k této povídce :D Myslím, že se docela povedly... Každopádně budu moc ráda, když si je dáte na blog, ale to až příště :D
Adios!! :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 12. prosince 2013 v 19:25 | Reagovat

Úža!!! Těším se na další, páč tahle byla trošililinku kratší :-D

2 Xanya Xanya | Web | 12. prosince 2013 v 22:36 | Reagovat

Začínám být tým Spirit nebo přízrak nebo jak tomu říkáš. :-D Neva,žes to neposlala. Ale že ses nezmínila,že už máš další kapču. :-D Jinak blahopřeji k znovurozjetí blogu a asi bych taky pořádně urazila toho člověka zaraženýho v gauči jehož jméno začíná na R kdybych se nebála,že se sem koukne. XD Takže kapča úžasná a bůh indočínských ryb. :-D XD

3 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 13. prosince 2013 v 14:26 | Reagovat

Tak na ty teamy se těším, už vím jaký jsem.. :D:D A kapitola byla moc hezká, těším se na další... :-)

4 Scriptie*13* Scriptie*13* | 13. prosince 2013 v 14:49 | Reagovat

Takže... Melissa si povídá s nějakým svým neviditelným kamarádem, který v tom domě pravděpodobně kdysi dávno žil. Chápu to správně?
Jinak, celkově je ta situace dost strašidelná. Někdo se pohybuje po baráku, nikdo o něm neví a hýbe věcmi. o.O
Ta písnička je skvělá, jen ten tikot hodin v pozadí je znervózňující. xD
A na teamy se moc těším. :-D

5 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 14. prosince 2013 v 9:47 | Reagovat

Na teamy se moc těším, a rychle další kapču:P

6 Kačíí Kačíí | Web | 14. prosince 2013 v 15:02 | Reagovat

Páni, páni, páni, těším se na další kapitolku :-)  :-D  :-D

7 DorkaJ. DorkaJ. | Web | 14. prosince 2013 v 19:21 | Reagovat

Krucifiks, čím viac toho čítam, tím viac očakávam celkové rozuzlenie,
Bože ty nás tak napínaš :) Už sa neviem dočkať pokračovania

8 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 15. prosince 2013 v 14:25 | Reagovat

Ewil, prečo je to tak krátke?! :D Ja ťa nechápem, chvíľu dáš kaaitoly dlhé a potom krátke! :D To nemôžeš! :D

9 Violett Violett | Web | 17. prosince 2013 v 19:33 | Reagovat

páni, páni, páni. Už chci abych si přečetla další kapitolku :D

10 Camilla Camilla | Web | 19. prosince 2013 v 18:52 | Reagovat

Zase skvělé. :D

11 Violett Violett | Web | 19. prosince 2013 v 20:18 | Reagovat

Páni! No, už vážně nevím, co ti psát jako komentáře. Nechci se stále opakovat :-D Máš to prostě užasné :-P

12 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 5. července 2014 v 13:37 | Reagovat

Skvělý nápad s tou fotkou :3 Jak tam klučina někoho drží za ťapku.. Hmmm :D Oblíbila jsem si tu pochmurnou atmosféru xD Ta máti mi strašně připomněla jednu postavu z AHS (Grace = Možná to je jen mé přesvědčení z popisu xD) Je to pěkňoučké ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama