8.kapitola *Divoká* 1/3

2. ledna 2014 v 17:25 | Ewiline |  1. díl
Dobrá, stejně jsem to nestihla :D
Ale rozepsala jsem si kapitoly a to považuju za etxtra dobrý úspěch O:)
Moc vám děkuju za komenty :D Jste zlatí!!
O Novém roku se tady asi žádný výkec radši neobjeví :D xD Ale ujistím vá, že to bylo naprosto úžasné!!! Když o tom taky přemýšlím, možná přece jenom něco napíšu ;) A jak jste se měli vy??
Tak si kapču užijte - přeju krásné čtení ;)





Když jsem se vzbudila byla venku tma jako v pytli. Nejspíš jsem vstala moc brzo. Odkopla jsem deku a zvedla jsem se z vyhřáté postele, tentokrát mi ani nevadilo ji opustit a nechat jen tak vychladnout.
Máma mě sice včera odvezla k doktorovi, ale ten mi nic nezjistil a tak jsme domů jely dřív. Samozřejmě jsem dostala domácí vězení. Domácí vězení speciálního druhu. Leon mě má prý hlídat - jezdit se mnou všude, kde se dá, abych nikdy nebyla sama.
Šíleně mě to naštvalo, ale je mi docela jasné, že Leo nebude chtít trávit veškerý svůj čas se mnou. Má kamarády, krásnou a hlavně nově získanou holku, spoustu akcí, na které chce zajít. Co když za to bude vinit mě? Za to, že na ně nemůže?
No, to by snad neudělal. Sám mi přece řekl, že budu jezdit s ním. Jak se to mohlo všechno takhle pomotat?? Možná to není tak velký problém…Ale já si nedovedu představit, že jsem hlídaná. Co když budu chtít jít do lesa, proběhnout se - ehrm - v jiné kůži?? To mi s bráškou asi moc nepůjde. Leon je… co vlastně je? Sebevědomý? Ostražitý?? Ne, on je nepředvídatelný. Zkoušela jsem si představit, jak by to asi dopadlo, kdybych mu to řekla, ale jeho odpovědi se pokaždé výrazně lišili. Bylo mi to divné - měla bych ho znát, ne?? Ale cítila jsem se, jako bych to chtěla říct Jennis. Úplně cizí holce. Dobrá, ne tak úplně cizí, ale pro mě pořád nevyloženě známé.

Došla jsem ke dveřím.

Co udělám??

Lehnu si a budu spát. Pojedu do školy? Včera mi zakázali jezdit sama. A kdo řekl, že to dodržím? Nikdo. Tak vidíš, jeď do školy. A jak ty víš, že můžu?? Carter byla vždycky hodná holka, že?? Ale co když se jí právě nehodí bejt hodná holka??
Hádala jsem se svým imaginárním já a nakonec mě přesvědčilo. Zakázali mi to - no a co já s tím?? Jsem dospělá a můžu za sebe rozhodovat sama. Navíc jsem ještě nikdy neodešla bez povolení a všechno se musí ozkoušet, abyste věděli, co jste vlastně zač.
Usmála jsem se a sebrala ze židle své oblečení.




Seděla jsem ve třídě celou hodinu před zvoněním a čmárala jsem si do čmáracího sešitu různé hlášky, upíří zuby, skejťácká loga a spoustu jiných čmáranic. Vlastně jsem ani nevěděla, proč jedu do školy dřív, když je to tady poslední dobu víc a víc nudné. Ale když jsem si to uvědomila, už jsem byla pitomě daleko na to, abych se vracela.
Poslouchala jsem extrémně hlasité zvuky a učila se novému významu slova ignorovat a sledovala jsem školníka doplňujícího bílé ubrousky do boxu vedle umyvadla. Možná jsem ho sledovala moc pečlivě, protože se na mě otočil, ale pohledem cukl. Pozvedla jsem obočí a pořád jsem ho sledovala. Vypadal nervózně. Měl na sobě staré modré manšestrové kalhoty a béžové tričko umazané od sazí. N hlavě měl narazenou kšiltovku s logem nějakého piva a na špičatém nose mu visely brýle s hodně velkými dioptriemi. Mohlo by mu být tak 60 let.

Rychle se otočil a vypadl ze třídy, jako by mu za zadkem hořel vánoční stromeček. Nechápavě jsem zavrtěla hlavou a přiložila jsem tužku opět k papíru. Ruka se mi, ale nechtěla hýbat. Ani jsem se o to znovu nepokoušela a nechala jsem jí zase klesnout na druhou stranu. Utekla jsem z domu a ani to nestojí za to. No tak aspoň jsem se cestou nezabila.

Na konci chodby jsem uslyšela kroky. Pohled mi padl na černou tašku v jedné z předních lavic. Bylo to ode mě docela daleko.
Kroky se přibližovaly. Byly lehké, vůbec ne těžkopádné a chůze byla také lehká, uvolněná. Zamračila jsem se. Že by k nám do školy přišel mnich?? No ten by asi měl nějakou vysokošustící látku. Takže mnich je vyloučen. Stejně mi bylo divné, kdo může jít tak zvláštně…

Je trochu divné, že řeším chůzi, přiznávám. Ale když posloucháte posledních několik dní všechno, a ještě ke všemu to všechno slyšíte… Prostě jsem si mezitím spojila, že všichni lidi co by mohli jít tímhle patrem, nedokážou našlapovat takhle tiše a lehce.
Ovšem, že ani já to nedokážu. Na sebe ani nepotřebuju super-uši.
Do třídy vešel rychlými kroky nějaký kluk. Málem jsem sebou cukla, protože to bylo nečekané. Byl skoro rozmazaný, jak jsem se nestihla soustředit na pohyb, ale něco mi na něm přišlo známé. Na ruce mu chrastili páskové hodinky. Kde jsem to jen slyšela??
Stál ke mně zády a něco hledal v tašce. Měl na sobě tmavě modrošedou košili, která mu jemně obepínala štíhlou a přece vypracovanou hruď (I když to se lehce řekne, když ke mně stojí zády) a světlé vyšisované džíny.
Nadechla jsem se nosem a ucítila jsem nějakou zvláštní svěží vůni. Takovou… Něco jako smíchaná limetka a sladké růže.

Vlasy měl hodně tmavé…

Začínala jsem si říkat, jestli to není emo - je celý v černé a možná nosí i černé čočky.

…a rovné. Trochu delší, ale zatím to nevypadalo tak strašně jako třeba u několika kluků z předposledního ročníku. Oni si ty vlasy možná ani nemyli. Otřásla jsem se nad tím rojem včel co jim vlajívá okolo krku.

Najednou jsem si uvědomila, že ten kluk celou dobu stojí bez hnutí. Lekla jsem se a spadla mi tužka.
Dopadla na zem jako dělová koule a dvakrát sebou bouchla, potom se ozvalo cvakání jejích vroubků, jak se začala otáčet a pomalu se vracela zpátky ke mně. Děkuju za nerovné podlahy.
Sebrala jsem jí a znovu jsem se na něj podívala.
Hlavu sklonil zpátky směrem k tašce a přísahala bych, že se potichu zasmál. Propalovat ho pohledem bylo jako propalovat pohledem výkladní skříň - bez účelu.
Nejspíš našel to, co hledal. Vytáhl ruku z tašky a s nějakým papírem vyrazil ven ze třídy, ještě pomaleji než přicházel.
Zamračeně jsem ho sledovala, až dokud nezmizel za dveřmi. Šel jako by nevěděl, že ho pozoruju, ale vtip byl v tom, že on to věděl.

Pořád jsem se mračila, když jsem se podívala na sešit pod svýma rukama na jinak holé lavici. Uklidila jsem ho do tašky, kterou jsem vytáhla na židli. Zvedla jsem se.
Potřebuju se projít.
" Kdes byla ráno?" zastavila mě Jackie, když jsem vyšla na chodbu. Nevšimla jsem si, že stojí za mnou. Nebo že spíš jde za mnou.
" No, tady." otočila jsem se na její mírně nechápavou jemnou tvář. Pozvedla jedno dokonale upravené obočí. " A myslíš, že ti to zbaštím?"
" Co bys měla baštit?" zamračila jsem se. Za chvilku se mi snad urve obočí.
" Proč bys jezdila sama ještě před půl šestou pryč, když ses včera málem zabila?" zvedla druhé obočí. Asi jí baví si s ním hrát.
Nechápavě jsem se usmála. " Vzbudila jsem se dřív a nechtělo se mi spát. Leona není možný vzbudit, a co bych doma asi tak dělala?? Vždyť jsem v pohodě, ne?"
" No jasně. Ale máš to zakázané."
" Jackie vždyť budu za rok plnoletá!" ublíženě se mi zvýšil hlas.
" Jasně, ale pořád to je ještě rok," založila si ruce na hrudi " Nemyslíš si, že se tvoje máma třeba bála??"
" Nechala jsem jí vzkaz a ještě jsem jí prozvonila, když jsem dojela."
" Dobře, ale Leon říkal něco jinýho," vzala mě za loket a pomalu mě vedla zpátky do třídy.
" Že mě roztrhne jako hada??" hádala jsem.
" Ne," zavrtěla blahosklonně hlavou " Říkal, že se vzbudil a doma nikdo nebyl."
" To není poprvý," ušklíbla jsem se.
" Jo, to není," zasmála se Jackie, zřejmě už rozhodnutá nechat mě být.
" S kým si jela??" zeptala jsem se jí rychle.
" S Darkem a Alexem, Peter jel s Leonem sám." vběhla do třídy přede mnou.

Okolo lavice, kde seděl ten kluk, se začaly rojit včely. Ne, doslova. Na lavicích okolo něj seděli kluci i pár holek a diskutovali spolu. Další a další přibíhali a já jsem si musela sakra dávat pozor na cestu. Dohrabala jsem se na své místo. Asi tady budeme mít druhého Brandona.
Pohlédla jsem na něj, ale někdo mi zase překážel ve výhledu. Zakoulela jsem očima a zabořila jsem se do židle. Zapnula jsem si šedou mikinu a upravila jsem si švestkově fialové tričko.
Proč se vlastně namáhám na něj vidět? Stejně by si mě nevšímal jako všichni. Zazvonilo a já jsem se podivila, kde je Brandon.

A už ne, uviděla jsem ho přicházet.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 17:30 | Reagovat

Hmmm, ten chlapeček celý v černém se mi mooooooc líbí :-D Ale tak nějak by mě zajímalo: Co je ksakru zač?!
Tak kapča je naprosto úžasná! Těším se na další! Takže doufám, že bude brzo :-D

2 Milča Milča | Web | 2. ledna 2014 v 18:18 | Reagovat

Páni, kdo je ten kluk? Divím se, že ses nezmínila...
Kapitola je hezká, těším se na další!
Jinak, pořád mám stejnou náladu.

3 Rexxanna Rexxanna | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 19:08 | Reagovat

Tak to bylo něco :D Pro mě byl zábavný ten konec :D ale toť můj názor :D ale jinak je to moc a moc dobré :D

4 Tynie DevilsChild Tynie DevilsChild | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 22:41 | Reagovat

Caukooo , hezky clanek x)
- podivej se na muj blog , je tam sice je jen jeden clanek ale je to teprve nove zalozeny blog , kdyztak hod koment. ♥ :)

5 Xanya Xanya | Web | 3. ledna 2014 v 11:10 | Reagovat

Ten kluk vypadá velmi zajímavě. Asi je můj typ. :3 :-D Ale zatím se budu držet u Jamieho. A nebo ne,toho nechám Lili... Tak dost o imaginárních klucích. :D Kapitola naprosto skvělá,má šteští,že je dospělá,dobrej důvod odmlouvat rodičům. :-D
Sešit na čmárání? Můj člověk! XD Prostě super a těším se na další. :))

6 Kačíí Kačíí | Web | 3. ledna 2014 v 14:15 | Reagovat

Páni... Suprová kapitolka, těším se na další :-)  :-)  :-)

7 Eliza Eliza | 3. ledna 2014 v 16:01 | Reagovat

Hmmm...Pekný to chlapec xD
Každopádně hezká kapitola, těším se na další :) Ale mám dojem, že jsem něco vynechala, takže jdu ještě číst xD

8 Lexi Invicta Van der Spark Lexi Invicta Van der Spark | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 17:41 | Reagovat

Toto si budem musieť dočítať :D

9 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 5. ledna 2014 v 13:29 | Reagovat

Souhlasím s ostatními. Klouček je mi sympatický, přestože by mě zajímalo, jak ví, že ho Carter sledovala. Že by byl něco na způsob, co je on??
No nic. Uvidíme. Těším se na další. :-D

10 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 5. ledna 2014 v 13:30 | Reagovat

[9]: pardon, chci říct, že by byl něco na způsob, co je onA? xP

11 Angela QuickBow Angela QuickBow | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 20:44 | Reagovat

Ako, viem že píšeš pekne hej, ale.. veď vieš čo by som najradšej chcela :D

12 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 6. ledna 2014 v 20:27 | Reagovat

Moc pěkná kapitolka, ale musím si to zpětně dočíst, teď nějak nestíhám:DD

13 Joss Joss | E-mail | Web | 7. ledna 2014 v 19:38 | Reagovat

Ona je teda riadne tvrdohlavá. Vždy si spraví po svojom a keď sa jej niečo proste nepáči, tak si ide svojou cestou, teda taká... Neskrotná.... ma napadlo a myslím, že jej povaha sedí aj k názvu poviedky, píšeš proste úžasne, čo dodať? :)

14 Janíííí Janíííí | 10. ledna 2014 v 10:24 | Reagovat

Ahojky, jsem ráda, že alespoň někomu to psaní vydrželo- jinak, moc pěkné. Mám dotaz, ty obrázky k povídkám si děláš sama, nebo ti je někdo dělá? Protože jsou naprosto bombové. Jen tak dál. Jo, ještě něco, po straně jak máš ty povídky např. Válka druhů, Léčitelka.... tak to všechno píšeš? Protože já bych se v tom ztrácela. A ještě něco :DDDDDDDDD
Píšeš i na watpad? Dle mého názoru bys měla úspěch :)

15 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 10. ledna 2014 v 18:56 | Reagovat

[14]: No, vydrželo xD :D Děkuju! :)
Dělám si je sama, kromě několika vyjímek - ale Válka druhů atd. to jsou povídky co čtu ;) :D Já mám povídek docela málo a ty jsou o něco níž. Blbne mi tam písmo - je to napsaný černě, takže to asi nevidíš.
Jéé díky :D Ale nemám tušení co to watpad je O.o

16 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 27. ledna 2014 v 20:33 | Reagovat

Že ten kluk je vlkodlak? že jo?! :D Opravdu by mě zajímalo, co je zač, ten emouš. :D

17 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 29. ledna 2014 v 13:44 | Reagovat

Čiernu milujem a preto sa mi údajný Brandon 2 páči :-D A som zvedavá, lebo si to ukončila napínavo :D

18 Kessi Kessi | Web | 9. února 2014 v 15:23 | Reagovat

Juj, jakmile je zmínka o tom že se v povídce bude nacházet 'Emo sexy boy' tak mě od té povídky nikdo neodtrhne :D aah už tu mám oblíbenou postavu :DD

19 Violett Violett | Web | 12. února 2014 v 15:40 | Reagovat

Do toho kluka nového jsem se asi zabouchla + do Brandona. Vážně pekná kapitolka a tak trochu máš u mě plusko díky tomu, že černou miluji :33

20 Casio Casio | Web | 19. května 2016 v 16:28 | Reagovat

Suprová kapitolka, těším se na další :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama