2. (Ne)prošlý džus

21. března 2014 v 13:52 | Ewiline |  Raven Scream
Zdarec Dušičky! :D Nějak jsem si oblíbila tohle oslovení xD :D Přináším vám další kapitolku, LB'D, která mi trvala napsat docela dlouho... Ale přesto je dneska pátek, co tohle píšu. Pátek 14. takže vám asi dojde, že je toto přednastavené... :D No, nic, užijte si kapitolku!! V komentářích názory, prosím :)
Kdo se dneska bude koukat na Xmena? :D Sice se neorientuju... Jsou nějaké starší díly s ne moc dobrou kvalitou efektů, ale-... No to někdy jindy :D

" Takže mě chceš zastřelit?" kývla jsem hlavou a rukou se sklenicí k jeho pasu, kde byla pistole.






Když jsem sešla po žebříku, málem jsem uklouzla po nějaké skvrně na zemi. Uvědomila jsem si, že to musí být ta tekutina, ve které plave mozek, a okamžitě jsem se od ní začala držet dál. Tohle už bylo nechutné, ale přesto se mi ještě nezvedal kýbl. Díky bohu za to.
Vydala jsem se směrem ke dveřím a začala jsem si pobrukovat nějakou písničku a vlnět ocasem. Už jsem vám to řekla? Musela jsem si kvůli němu rozstřihnout legíny na zadku a potom tu díru zašít, aby se dál nepárala. Snad někde mají nějaké speciální oblečení, které nebudu muset podomácku upravovat.
Vzala jsem za dveře a vyšla jsem ven, přičemž jsem si asi už posté olízla rty. Musím to pořád dělat, protože mě to nějakým způsobem uklidňuje…
Když jsem dveře zavřela, zadívala jsem se na tabulky skla, které v nich byly. Založím si agenturu na řešení problémů. Ale jak můžou moji zákazníci vědět, že tady jsem? Moje pracovní doba bude pravděpodobně prostě neděle v noci, ale přece tady nemůžu udělat billboard.
Zadívala jsem se na svoji ruku a potom na nehet u palce. Možná mám drápky tak tvrdé, že bych mohla do skla vyškrábat svou pracovní dobu.
Nemohla jsem se neusmát a zastrčila jsem si pramínek vlasů za ucho. Přilepila jsem se ke dveřím a přiložila jsem nehet na sklo. Když jsem sjela po povrchu, abych udělala rovnou čáru, která měla hotová vypadat jako kalendářní zkratka pro neděli, běhal mi mráz po těle a nehet se mi pomalu krájel. No, ne doslova, ale tupil se. Bylo to jako stírat nějaký hodně tvrdý los. Aspoň to šlo. Potichu jsem si šeptala, co tam vlastně píšu, takovým tím pomalým hlasem, a když jsem skončila, musela jsem se oklepat. Hned jsem si ten nehet u palce uřízla dalším nehtem, aby nebyl tak rozpáraný.
Vzhlédla jsem k obloze, na které blikala světélka. Hvězdy byly jasné, ale vzhledem ke kontrastu oblohy a množství světel v této… ehrm, Kartionel Street, se dá předpokládat, že většina lidí to dneska v noci nevidí tak jasně jako já.
Vydala jsem se po ulici osvětlených nočních barů a štěrk z neupraveného chodníku mi křupal pod teniskami stejně jako občasné kousky cihel a dlažebních kostek.
Někdy bych se chtěla podívat do vesmíru. Láká mě prostředí bez gravitace, i když to je asi pořádný tlak do uší a ten nesnáším. Zátěžové testy by asi také nebyly dost lehké, abych je zvládla bez připravování. Je takové dobré, že ve škole se nemusíte učit, jen prostě při troše vytrvalosti opíšete a můžete mít všechna možná vyznamenání a tituly, jen proto, že opisujete. Ale ve vesmíru by to nešlo. Taky se poslední dobou zamýšlím nad tím, jestli by mi vadilo, kdybych jako malá dělala reklamu na plínky…
Zasmála jsem se a okolo jdoucí žena s blyštivou kůží a hadí kabelkou se zatvářila opovrženě.
Asi by mi to vadilo. Až bych vyrostla, tak bych se stejně jako nejméně tři miliardy lidí koukala na svůj zadek v televizi. Nebo bych možná zůstala v reklamách a na tu první by se zapomnělo. Sladká nevědomost.

Mojí pozornost upoutal nápis přes ulici. Blikal zeleně a červeně, hlásal název Raven Scream. Není to špatně?? Pozvedla jsem obočí a bez rozhlédnutí jsem se vydala přes silnici. Na svůj sluch jsem nyní mohla spoléhat více než kdy předtím, takže nebyl problém neslyšet, že žádné auto po té hnusné silnici nejede. Celá ulice byla vlastně až směšně úzká na New York, takže auto by muselo okolo ostatních parkujících jet opatrně.
Zatlačila jsem do dveří a hned mě ovalila zatuchlina z nevětraného prostoru a v uších mi zaduněla laciná muzika zpívaná obyčejným nezajímavým hlasem.
Prostor celkově byl temný se sporými tlumenými žárovkami umístěnými na sníženém stropě u baru a velkém množství vysokých sedaček. Podle mého názoru byly rohové, i když rohů je v místnosti pokaždé jen omezené množství. Podlaha byla z kostek nejspíš krémové barvy, ale to se nedalo poznat. Na levé straně byla výloha a před ní stoly s kovovými na první pohled nepohodlnými židlemi a na pravé již zmíněné sedačky. Pár míst bylo obsazeno většinou samotářsky. Ve tři ráno už je nejspíš moc pozdě na jakékoli bouřlivější návštěvníky.

Pomalým krokem jsem přistoupila k vysoké barové židli a s jistou nekrytou elegancí jsem se na ní vyhoupla. Když jsem se otočila k baru, málem jsem se lekla obličeje, který se přede mnou vynořil jako by ze tmy.

Muž si mě prohlížel a přitom zaujatě čistil krátkou zástěrou zaprášený půllitr s nápisem 'Live tonight'. Měl hubený oválný obličej s jemným strništěm, tmavé oči schované pod mračícím se obočím… Aha, takhle se tváří nejspíš normálně. Vlasy měl krátké a nejspíš hnědé se světlým melírem, to se ale nedalo poznat kvůli osvětlení a taky kvůli tomu, že měl vlasy stažené dozadu do týlu. Pod bílým tílkem mu na hrudi prosvítalo tetování nějakého znaku.

Natáhl hubenou ruku s vypracovanými svaly a rychlým pohybem přede mnou přejel utěrkou. Přitom se mu nad čelem uvolnilo pár pramínků.

" Ty ještě nemůžeš pít, ne?" obočí ještě víc kleslo, když se ozval jeho živý hlas.

" Ne," odpověděla jsem a čekala, až mi řekne, co tím sleduje.

" To si asi nedáš žádný alkohol," mrkl na mě a ušklíbl se. Otočil se a uklidil půllitr zpátky do poličky plné dalších zaprášených trofejí z šedesátých let. " Můžu ti nabídnout… Džus." Úsměv se mu ještě rozšířil, když se otočil, aby mi to sdělil.

" Ani kofolu nemáte?" opřela jsem se předloktím o bar a snažila jsem se nahlédnout do výklenku, kam právě uklidil flašku od whisky. Moje oči zaregistrovaly jen samý chlast. Zklamaně jsem obrátila oči zpátky na něj.
" Ne," usmál se a postavil přede mě láhev s pomerančovým džusem a vysokou skleničku. Najednou je prostě měl v ruce.
" Jen džus." Dodal šeptem a zahihňal se.
Vzala jsem orosenou kartonovou krabici do ruky. " Co s ním je?" zeptala jsem se s úsměvem. Atmosféra byla velice nakažlivá.
" Včera prošel," odpověděl barman a začal znovu leštit další půllitr. "Ty seš asi nová, že?"
Úplně jsem nechápala co tím myslí, ale přikývla jsem. Celý tenhle nápad mi najednou přišel šíleně dětinský. Asi se ze mě stal narcista.
" Říkal jsem si, že jsem tady dlouho neviděl žádnou catlionku. Taky-"
"Koho že?" přerušila jsem ho a znovu jsem se opřela o linku. Ocas za mnou se zavlnil.
Zorničky se mu rozšířili. " Hodně nová, že? Ty nevíš, co seš zač."
" Ale ty to víš," opáčila jsem radostně " To máš nějakou schopnost dedukce, či co?"
" Moc lidí tady s ocasem a ušima na vršku hlavy nepobíhá." rýpnul si a odšrouboval uzávěr džusu.
" Lidí opravdu ne," chytla jsem ho za slovo a věnovala jsem mu sladký úsměv. " Počkat. Moje máma si nevšimla, co mám na hlavě." Dodala jsem a barman se na mě znovu otočil s pohledem jako by přemýšlel, jestli nejsem opravdu úplně blbá.

" To proto, že normální lidi nikdy nepoznají, co seš zač, pokud jim to neukážeš."

" Ale jak?" nechápala jsem.
Zasmál se a přešlápl, přičemž se opřel bokem o pult pod linkou, o kterou jsem se opírala. " Vidíš támhle toho pána??" Ukázal a můj zrak se stočil na muže v rohu u dveří zabaleného do velké zelené šály. Spal.
" Ano?" těkla jsem očima zpátky na barmana.
" Představ si, jako bys ho krájela."
" Ehe?" vypadlo ze mě inteligentně.
Povzdechl si a odhodil si několik pramínků na stranu. " Tak to zkus na mě - představ si, že je okolo mě nějaká bublina, kterou chceš rozkrájet."
" Jako kdybych tě měla svléknout pohledem?" ujistila jsem se s úžasem ve tváři a čekala jsem, že se mi vysměje.

" Když ti to pomůže." pokrčil rameny.
Překvapeně jsem zatřepala hlavou a zasmála jsem se. Radši zůstanu u toho krájení. Podívala jsem se na barmana a představila jsem si okolo něj matnou bublinu, jak říkal. Pomalu a soustředěně jsem jí ve své 3D animaci sloupla od shora dolů, jako když se loupe banán (což mi mimochodem nikdy nešlo) a setkala jsem se s menším odporem. Mírně jsem sebou cukla, ale už to bylo pryč stejně jako původní obrázek barmana přede mnou.
Barman, co stál přede mnou teď, měl vzhled velice pohledného motorkáře. Vlastně to byl jeden a ten samý, ale takový lepší. Vlasy měl rozpuštěné a já si všimla výrazného kontrastu světlého melíru stejně tak i zlatého špičáku v úsměvu. Na sobě měl koženou bundu a bezprstové rukavice, které celou dobu vydávala podivný zvuk na půllitrech. Ve skutečnosti neměl zástěru, ale utěrku.
" Aha." poznamenala jsem s uznalým pokýváním hlavy. " A tohle jako můžu taky?"
Zasmál se a dolil mi džus. " Děláš to celou dobu. Je to něco jako přirozená obranyschopnost těla, protože si jí vytvoří samo. Ale po libosti jí můžeš kdykoli sundat. Na veřejnosti to nikdy nezkoušej, i když v tomhle městě to není tak riskantní, pokud dokážeš iluzi vrátit zpátky hned, jak jí ztratíš."
" Takže ty mě teď nevidíš," napodobila jsem hlas ducha a napila jsem se ze sklenice džusu, jehož etiketa měla projít až za šest dní. Uvědomila jsem si, že chlápkovi před sebou tykám a málem jsem vyprskla pití zpátky do sklenice. Nevím proč, asi přirozený reflex.
" Já jsem Rocky," usmál se a natáhl ke mně ruku v rukavici.
" Nessie," usmála jsem se a přijala jsem jeho ruku. " Díky za radu, myslím, že bych to nezjistila ještě hodně dlouhou dobu."
" Pomáhej bližním," odrecitoval.

" Poslyš," otřela jsem si pusu do rukávu. " Rocky."
Naklonil se ke mně a čekal, co ze mě vypadne. Rukou přitom utíral zaschlou skvrnu, nejspíš jen tak z nudy.
" Nevíš, kde by se dalo sehnat nějaký oblečení, který bych nemusela upravovat na zadní části?" zeptala jsem se nevinně.

" O holčičích obchodech nic nevím, tady se mnou nepochodíš," přívětivě se usmál " Musíš si to tady projít."

" Plánuju to." dorazila jsem skleničku džusu.

" Víš, výskyt catlionek je čím dál víc ojedinělý…" zabručel a uklidil poslední sklenici.

" Takže mě chceš zastřelit?" kývla jsem hlavou a rukou se sklenicí k jeho pasu, kde byla pistole.

" Ne, pokud mi nedáš důvod." zle se zazubil.

" Nedám, věř mi," podala jsem mu skleničku. " Plánovala jsem, že zdrhnu bez placení, ale plán se mění."
" Nech to bejt, ten džus tady stejně nikdo jinej pít nebude." zasmál se a odklopil desku vedle mě a vyšel z místa barmana. Místo něj vešla zezadu světlovlasá vysoká dívka s výraznými lícními kostmi a pusou plnou malých zoubků. Oblečená byla jako číšnice a oči měla celé temně modré stejně jako nehty. Tady už nezůstanu.

Vydala jsem se rychle za Rockym ke dveřím, které mi hned jednou rukou přidržel.

" Jak to myslíš, pít nebude?" zeptala jsem se hned, co vyšel ze dveří a taky hned po nádechu slastně čistšího vzduchu.
" Mám pocit, že se nevidíme na posledy." usmál se a otočil se.
" Beru to jako Ahoj," otočila jsem se taky a šla jsem pryč. Zavolal za mnou ještě jednou pozdrav a potom najednou zmizel. Jestli mají všechna monstra iluzi, co je potom on?
Každopádně jsem byla po setkání s Rockym nově nabitá vědomostmi. Nikdo nevidí můj ocas, pokud nesloupne iluzi a to pravděpodobně nikdo nedělá. Přeběhla jsem ulici a zahnula jsem do leva.
" Sakra, slepá ulička." ulevila jsem se a vytočila jsem oblouk na původní směr.
Vydala jsem se domů, vstříc dalšímu dnu ve škole.


Další kapitola ►

◄Minulá kapitola

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 21. března 2014 v 18:01 | Reagovat

Krásná kapitola:3 Ten týpek je nějakej podezdřelej, říká mi moje brilantní schopnost dedukce a předvídání budoucnosti:D
Rychle další!:D

2 Porcelánová baletka Porcelánová baletka | Web | 21. března 2014 v 18:19 | Reagovat

:D Proč jsem se musela skoro za každou větou začít smát jak nějakej blbec? :-D :-D Prej rozpárala potom zas zašila :-D :-D A ten rozhovor s barmanem, ani Kofolu nemaj :-D :-D

3 Keisu Keisu | Web | 21. března 2014 v 18:28 | Reagovat

Aaa, luxus! :D Zvedla jsi mi náladu a pobavila a jsi první, komu se to dneska povedlo :D

4 Ilía Ilía | E-mail | Web | 21. března 2014 v 20:00 | Reagovat

Ten chlap se mi líbí :D Moc se mi líbí. Doufám, že mu dáš víc prostoru... a pokud ne, tak si tě podám :D ;) Doufám, že na další kapitolu nebudeme muset čekat tak dlouho, jako na tuto.
A Kofola mě pobavila taky... stejně tak rozpárat a zašít. Myslím, že to bude moje nové motto :D

5 Kikča Kikča | E-mail | Web | 21. března 2014 v 20:07 | Reagovat

:OO WOW!! Já prostě nemám slov.. Naprosto úžasnosuprovotská kapitola! :-D

6 DorkaJ. DorkaJ. | Web | 21. března 2014 v 20:14 | Reagovat

:D to bolo fakt dobré :D teraz sa usmievam ako dilino. Existuje fanklub LB´s D? Pridala by som sa 8-) Ale teraz seriózne. Kedy bude ďalšia kapitola?

7 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 21. března 2014 v 21:31 | Reagovat

Zajímavá kapitola.. četla se dobře :-) A ten Rocky se mi líbí. Vypadá mile a nebezpečně zároveň.. Divný ne?:D Ale zajímalo by mě, co je zač... Už se těším na další kapitolu! :-)

8 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 21. března 2014 v 22:32 | Reagovat

"Catlionka" to zní skvěle! :) jsem zvědavá, co je Rocky xD  povedená kapitolka :3

9 Calla Calla | 22. března 2014 v 8:41 | Reagovat

Úžasná kapitola! A Rocky se mi začíná líbit.. :) :D

10 Kessi Kessi | Web | 22. března 2014 v 14:15 | Reagovat

To je úžasný! :D Akorát jsem nepochopila to sundávání tý koule. Jestli tím odhalila jeho pravou podobu jakože je ten motorkář nebo si to jen nějak vymyslela když pak přemýšlela co je on zač. Ale je to fakt dobrý nápad.

11 Ami Ami | E-mail | Web | 22. března 2014 v 17:27 | Reagovat

Ten blbeček se mii líbí!
A na začátku ten mozek! Fůůůůůůj!!!!
Jinak je to příšerně zajímavé a já se už nemůžu dočkat další!

12 Kačíí Kačíí | Web | 22. března 2014 v 17:51 | Reagovat

Tak tuhle povídku jsem si moc oblíbila, vždycky mě dostane, je tak originální a oc pěkně napsaná :-D  :-D 2. kapitola byla nádherná, opravdu se šíleně moc těším na další :-)  :-)

13 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 22. března 2014 v 19:10 | Reagovat

[1]: Možná se pleteš :D

[2]: :-D Díky xD Tak, kdo by tam pil kofolu? :)

[3]: To je dobře :) xD

[4]: :-D Tak to bude dobrý motto :D Nevím, jestli bude mít "moc" prostoru, ale rozhodně ho nevidíš naposledy :)

[5]: Kujů! :D

[6]: Děkuju! :) Budu se snažit co nejdřív ;)

[7]: :D To byl záměr :) Super, že to někdo "rozpoznal" xD Děkuju! :)

[8]: Spojení slov "cat" a "lion" :-D Díky xD

[9]: Mě taky :) xD

[10]: Sundáváním té "koule" odhalila pravou podobu ;) To před tím byla ta iluze ;) :D

[11]: Díky Ami :D

[12]: Jůů :D Děkuju :)

14 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 22. března 2014 v 19:12 | Reagovat

[6]: Mmt, ne :) Ještě není :D

15 Angela Angela | Web | 22. března 2014 v 22:16 | Reagovat

Skvělá kapitolka, moc mě baví styl, jakým píšeš. :D Rocky vypadá fajnově. :D Těším se na pokračování. :-)

16 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 22. března 2014 v 22:19 | Reagovat

[15]: Díky moc!! :3
Budu se snažit to přidat brzo :_D

17 Nila Nila | Web | 23. března 2014 v 0:11 | Reagovat

Je to hodně zajímavé :) Jako vždy :D Takže je to Nessie :D vybrala si jí hezké jméno :) nevím proč,ale když se představila a řekla své jméno představila představila jsem si lochneskou příšeru :D a nebo taky dceru Edwarda a Belly  ze stmívání->Renessmee :) Jinak,kdyby byl Rocky mladý,mohli by se dát dohromady :D Je dobře,že jí nikdo nevidí kdo skutečně je..o to víc to bude zajímavější :) Zajímá mě kdo je ta dívka z baru :D :P těším se an další díl ;)

18 Xanya Xanya | Web | 23. března 2014 v 9:48 | Reagovat

Zdrhne bez placení,to by byla sranda :-D Ale jak řekli ostatní Rocky vypadá fajn a jsem zvědavá na tu školu :D A ten džus... Nikdy bych nepila,člověk nikdy neví co je tam za plíseň... Ehm. xD
Btw,tebe bych si z SB nevymazala ani kdyby mě mlátili berlema! Nejde o to kdo jak komentuje spíš kdo je mi blízký jako kamarád-což ty rozhodně jsi :3 :D
Kapitola je skvělá,btw-ty už to máš napsané nebo ty kapitoly teprv píšeš? Mám takovej pocit,že jsi říkala něco o dopsané povídce... Ale možná si to z někým pletu :D

19 Mirimë (Karolína K. 44) Mirimë (Karolína K. 44) | Web | 23. března 2014 v 19:56 | Reagovat

Ahoj, je mi 14 let a před měsícem se mi v nakladatelství Nava vydala knížka. Jmenuje se Poslání a je to žánr fantasy. Pokud chceš vědět víc, můžeš se mrknout na můj blog ;-)

20 Ellnesa Ellnesa | Web | 24. března 2014 v 19:19 | Reagovat

Awww! To je prostě luxusní! Hrozně se mi to líbí, ten Rocky je sympaťák. Ale sakra, co je za příšerku? Catlionka - to se mi líbí :-) Koukej přidat další, jinak tě ehm, ehm, přizabiju :-D :-D :-D

21 Scriptie Scriptie | Web | 25. března 2014 v 15:44 | Reagovat

Jé. :-D Rocky je docela sympatickej. Doufám jen, že z něj neuděláš nějakého vraha nebo tak něco. Protože pokud se objeví častěji, mám tak trochu pocit, že ho budu mít víc a víc ráda. A jinak se mi to hrozně hrozně moc líbí. o.O Těším se moc na další.

22 Joss Joss | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 10:41 | Reagovat

Skvelá kapitola, čudujem sa, že som sa neprinútila prečítať si ju už skôr. zase som sa dozvedela niečo nové. :D Luxus toto s tou ilúziou, celkom dobre si to vymyslela a páči sa mi názov tej jej.. rasy, či ako to je. Rocky je taký drsňák napohľad, ale sympatický inak, dúfam, že čoskoro bude pokračovanie :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama