Šachovnice /5

24. března 2014 v 17:36 | Ewiline |  Šachovnice
Víte ještě o co go?? :D
Tuhle část mám hotovu už nejmíň dva měsíce... Ale nechtělo se mi to vkládat, nějak to nezapadalo do programu. Částečně ale vkládám proto, že jsem si u téhle povídky pročítala komenty a zjistila jsem, že měla podle mě moc krásné ohlasy, komentáře mě pokaždé moc potěšily a navíc jí od začátku četlo docela dost lidí :D A taky už dřív padlo několik dotazů, kdy přidám další kapitoly... A taky se našel někdo kdo se zabouchl do Reníka xD Ale jak to bude teď?? :) xD

Varování: Extrémně krátké, další části budou vzpomínky.







Clarissa seděla na zábradlí svého malého balkónu a sledovala město zahalené v plášti z večerní mlhy. Nepřevlékla se. Pořád na sobě měla ty stříbrné šaty, jen si ještě vzala meč. Na uklidněnou.

Zákaz vycházek by měl být jen takový… Který si můžete odbít. Ale zákaz vycházek, který vám dá otec a kterým pověří vašeho partnera a přítele, to už je něco jiného.

Renier se zachoval opravdu nehezky. Ne nehezky. Nejradši by mu jednu vrazila do slabin. Neměl žádné právo zavolat jejího otce!! Je to zrádce!!

Z oka jí stekly tři zrádné slzy. Bude kvůli němu brečet??

Ale ne… Nebrečí kvůli němu. Brečí kvůli Erikovi.

Chudák… CO se mu asi teď stane?? Neměla s ním tancovat. Mohli si spolu zatancovat v lese! Tam byl jediný, kdo je mohl vyhnat srnec nebo medvěd a to by bylo stokrát lepší než tohle. Modlila se, aby se Erikovi nic nestalo.

Sklouzla ze zábradlí dolů a vyrazila chodbou ven.

Vyšla už dávno zapomenutým vchodem na zahradu, kam si kdysi dávno donesla s Erikem malou lavičku.

V zahradě byly vysoké stromy tvaru červených kopulí. Byly to naprostí velikáni. Majestátně zhlížející na tyrkysově zelenou trávu pod sebou. Stromy tvořili kruh okolo Rudého klavíru. Na jeho lesklém, jako krví zbroceném, povrchu se odrážely stíny a matné odlesky oprýskaných stěn hradu, ze kterých viseli dlouhé nafialovělé liány.

Clary usedla na lavičku a opřela se o zeď. Na svém místě byla za keřem, ale i tak viděla na obrovské křídlo klavíru.

Hudba, která se z něj linula, byla omamující… ale naštvaná. Zlá. Podlá. Hraná se slzami v očích. Clarissa zahlédla kštici bílých vlasů a hnědou botu mačkající pedál až k zemi. Byla si jistá, kdo to je, a chtě nechtě se jí do očí nahrnuly vodopády slz. Udusila v sobě vzlyk a snažila se poslouchat. Prostřední část se pořád opakovala a zesilovala… Nutila ji k pláči.

A začala v ní vyvolávat vzpomínky…



____________
Skladba je TADY. Osobně jsem jí hrála, kdo byste chtěl noty, tak je můžu oskenovat a poslat na mail! Tak kdyžtak napište ;) :D
Ta holčina co to hraje... To podle mě moc neprožívá a jiné video jsem nenašla, ale přesto je dobrá jen si to asi budete muset v mysli trošku přetvořit... Moc práce :D

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 24. března 2014 v 18:10 | Reagovat

Ty víš, jak strašně dlouho jsem na další kapi čekala! :D a teď? Už je další za mnou, takže makej na další! :D (To je rozkaz :D)
"Na jeho lesklém, jako krví zbroceném, povrchu se odrážely stíny a matné odlesky oprýskaných stěn hradu." Nádherné :3 Těším se na vzpomínky! :)

2 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 24. března 2014 v 19:51 | Reagovat

Aww:3 to je dokonalý:D Až na to, že vůbec nwm o co go,, protože jsem předchozí části nečetla:D

3 Scriptie Scriptie | Web | 25. března 2014 v 15:50 | Reagovat

Krásný, ale bohužel, krátký. Když jsem četla to upozornění, myslela jsem, že to bude kratší, ne krátké. xDD Ne, neřeš.

4 Kikča Kikča | E-mail | Web | 26. března 2014 v 18:05 | Reagovat

Krásný, fakt moc pověděný ale bohužel musím souhlasit s Nem.. (Možná sem to četla ale nepamatuju si to :D musím to napravit O:))
A Jestli nepřidáš další kapču začnu stávkovat!

5 Kačíí Kačíí | Web | 29. března 2014 v 11:27 | Reagovat

Tuhle povídku si pamatuju, byla to první, kterou jsem od tebe četla :-D  :-D  :-D krásné pokračování :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama