3.kapitola *They

2. dubna 2014 v 18:19 | Ewiline |  They
Konečně! :D - Konečně nějaká přímá řeč ;) :D ... a akce!!
Moc děkuju za komentáře! :3333







Ruka jí vytáhla na zaprášenou sedačku vedle spolujezdce. V prostoru, ve kterém se ocitla, bylo víc prachu než by se dalo čekat, samé hadry špinavé od oleje a poškrábaná deska stejně jako čelní sklo. Překvapivě ale fungovala klimatizace a dívka úlevně vydechla.
" Normálně stopaře nebereme, ale když seš to ty," zazubil se chlapec, který jí podal ruku. Seděl v druhé řadě, kde byly za jejím a řidičovým sedadlem dvě velké bedny - tudíž seděl mezi nimi.
Chlapec měl světle hnědé vlasy a průzračně modré oči, pozoruhodný tvar rtů a tak nějak i jemně tvarovaný obličej s nízko posazeným obočím. Husté vlasy měl zvláštně ostříhané nebo možná neostříhané, tak jako tak to byl krátký ale přesto zvláštní sestřih.
Uvědomila si, že na něj zírá a zčervenala. "Já…" neměla absolutní tušení, co znamená stopař.

" Nemáte trochu vody?"

Řidič se usmál a sundal si brýle spolu s kšiltovkou a přitom jí levou rukou podal litrovou láhev z neprůhledného plastu. Nevěděla, jestli má nejdřív zjistit, co je v té láhvi nebo si prohlížet mladého kluka co řídil.

" Tak se napij," vyzval jí s úsměvem, když se k ničemu neměla "Taky se chci napít, hned potom pojedeme."

Nemotorně odšroubovala uzávěr a napila se. Studená voda jí zaplnila hrdlo a na chvíli jí dodala pocit neskutečné úlevy. Při pití po očku sledovala kluka, co řídil.
Měl o hodně tmavší vlasy než jeho společník, rovné krátké a rozcuchané, i když vypadaly jako narovnané úmyslně. Přes slunce, které pronikalo mírně otevřeným okýnkem, se mu vlasy třpytily jako rezavé zlato, ale ve stínu měly zvláštní višňový nádech. Oči měl sytě safírově modré se světlými krystalky, které vypadaly naprosto úchvatně a pronikavě, až jí z toho pohledu rozbolely oči.
Zavřela ty své a místo toho si ho představila v mysli.
Uvědomila si, jak dlouho pije a prudce sklonila flašku. Vezmou jí s sebou a ona jim to ještě všechno vypije!
Řidič se také zhluboka napil, když mu roztřesenou rukou předala flašku a víčko. Podívala se před sebe a periferním viděním zaregistrovala, že si chlapci předaly flašky. Hned potom se náklaďáček rozjel a pod cestujícími začala netrpělivě vybrovat sedačka.

Dívčin zrak upoutalo zrcátko nad jejím čelem. Prohlížela se a chvilku přemýšlela, proč se nepoznává a proč skrývá údiv.

Vlasy měla krátké, a to samozřejmě věděla, v té nejtmavší možné hnědé se sytě žlutými tlustými pruhy. Všechny prameny byly různě dlouhé a slepené prachem, potem a pískem, přesto ale dávaly dojem, že právě vstala a bez té špíny by to určitě bylo roztomilé. Úzkému obličeji se špičatou bradou dominovaly velké a tmavé hnědé oči, ve kterých ani nebyla poznat zornička. No, vlastně… Nebyla to úplně pravda. Levé oko měla hnědé jen z poloviny, druhá polovina byla světlounce zelená. Přestala se prohlížet a začala si připadat jako blbec, že na sebe zírá, ale nemohla si vzpomenout, že by takhle vypadala.

Porozhlédla se po svých společnících. Řidič se samozřejmě díval na cestu a ubíhající sutiny a chlapec za ní byl zticha. Neodvážila se na něj podívat, ale ani nemusela.

" Co tady děláš?" zeptal se nechápavě a opřel se lokty o kolena, takže se ocitl blíž. Sedla si nakřivo, aby na ně viděla a opřela se o studené dveře.

" Nevím. Vzbudila jsem se a byla jsem tady," zadívala se nejdřív na svoje koleno a potom na něj.

" A kdy?"

" Nepamatuju si to. Nepočítala jsem to," odpověděla smutně a zadívala se rovně na dokonalý profil chlapce před sebou. Chvíli byli zticha, když se na ní řidič otočil s úsměvem a představil svého společníka.

" Tohle je můj bratranec. Quentin," kývl hlavou dozadu a mírně přestal vnímat řízení, stejně tudy nic nejelo. " A já jsem Jessie."

Kývla a usmála se. Nejspíš čekali, že něco řekne, když se na ní oba ve stejnou chvíli s očekáváním podívali. Zamračila se a posunkem naznačila Quentinovi, co se děje.

" A ty se jmenuješ jak?" zeptal se se zdviženým obočím.

Dívka na něj zazírala. Jméno? Ona má jméno? Ne, přece by si ho pamatovala… Nebo ne? Nemůže mít jméno, vždyť přece vůbec neví, proč a kde se to ocitla a…

" Já…" zakoktala se.

" Máš nějaké hloupé jméno?" zasmál se Jessie a poklepal prsty na volantu, přičemž naklonil hlavu na stranu.

" Ne, já… si nevzpomínám," zamračila se a připravila se na reakci.

" Tak ti nějaké vymyslíme!" ozval se Quentin jako nějaké malé dítě a předklonil se dopředu, takže se jeho veselý obličej ocitl těsně před jejím. Nevěděla, co by měla čekat a tak jí jeho odpověď přišla vtipná a začala se smát.

" Co třeba… Gilda?" zamyšleně si promnul ret a hned vypálil první, co ho napadlo.

Dívka se zatvářila naoko uraženě. " Ne, děkuju. Zní to divně… Jako pro někoho postiženého."

" A co Grece?" vyhrkl Quentin.

" A co něco, co nezačíná a G?" opáčila s úsměvem a sledovala Quentinův zamyšlený výraz.

" Leslie," řekl po chvilce.

" Quenci," zasmála se " To zní skoro stejně jako "Jessie" a navíc si myslím, že to je jméno pro zvíře."

" A co Petra? Frankie? Clara? Rosalita?" počítal na prstech, ale žádné ze jmen mu ani jí nepřišlo dobré.

Jassie něco zamumlal a to byla jeho první poznámka v rozhovoru okolo jména. Ale říkal si to spíš pro sebe. " Co takhle Cassiopeia?"
Dívka a Quentin zmlkli, protože si nebyli jistí, jestli slyšeli správně. Jassie očividně spokojen se svojí geniální myslí zopakoval hlasitěji: " A co takhle Cassiopeia?"

" Cassiopeia?" dívka se zatvářila ohromeně. To jméno jí přišlo nádherné. "Kdo se tak jmenuje??"

" Pravděpodobně nikdo," pokrčil Jassie rameny " Je to souhvězdí na severní obloze, pojmenované po nějaké starověké královně."

" Je nádherné," zamumlala s výrazem upřeným na něj.

" A je to vyřešené…" Quentin se pohodlně rozvalil zpátky dozadu. Usmál se na dívku. " …Cassi."

Její nitro zachvátil pocit tetelivého štěstí. Bylo to úžasné, má takové skvělé jméno! Cassiopeia! O tom se jí snad ani nemohlo zdát! Ale jak tak přemýšlela o svém novém jméně, uvědomila si, že musela mít i jiné, pokud nechodí tou pouští od malička.

" Děkuju," pronesla rozpačitě a usmála se na oba společníky. Quentin jí úsměv opětoval a hodil po ní zabalený chleba s nějakou zvláštní náplní.

" Jez, seš vychrtlá! Ještě huběnější než můj malíček," ukázal jí svojí ruku a Cassi se zatvářila ironicky. Vděčně rozbalila igelit a zakousla se do měkké kůrky.

" Už jsem se ptal? Kde ses tady vzala??" otázal se znovu Jassie s pohledem přeným na vozovku.

" Prostě jsem se vzbudila, to je to jediné co vím. Od té doby jsem šla k těm horám," ukázala dopředu a podivila se, jak moc se jim přiblížili " Myslela jsem, že bych se tam někde schovala a vymyslela bych co dál."

" Ještě štěstí, že tudy máme cestu, že?" Jassie znovu naklonil hlavu na stranu a Cassi pochopila, že to bude nějaké typické gesto. Musela se usmívat a v duchu děkovala, že potkala tak úžasné lidi.
Náhle jí ale na mysli vytanula otázka. " A odkud vlastně jedete? Jedete studovat nebo…?" čekala, že jí doplní, ale oba zarytě mlčeli a dívali se před sebe. Nejspíš jí začali ignorovat. Cassi se po nich ohlédla a hledala nějakou známku emoce, kterou kamenné tváře momentálně neprozrazovaly. Asi se jich dotkla. Možná je urazila zmínkou o studiu.

" Co se děje?" zeptala se. Ale opět žádná odezva. Jassie se na ní nakonec podíval. Jeho výraz nezračil nic a pronikavé oči se do ní zabodly jako jehly do látky. Ale přesto jí ten výraz připadal zvláštní. Buď smutný, nebo soucitný…
Nadechla se, že se zeptá, když si všimla nějakého červeného světélka na oválném zrcátku venku na dveřích ze strany Jessieho.
Pořád se díval na ni a nevšiml si, kam se dívá ona. Polil jí neskutečně studený pot a nitro jí sevřela nějaká pěst. Vykřikla a vrhla se před Jessieho. Kryla se svou rukou v kovu, když jednička na červené tabulce zmizela a nahradila jí obyčejná nula.
V tu chvíli celý náklaďák vybuchl. Obrovské kusy plechu se roztrhaly na kusy a načernalý oheň vystoupal vzhůru k obloze spolu s kusy dveří, karoserie, součástek a hořící plachty, která pokrývala bývalý zadní prostor.




Asi mě zabijete za další otevřený konec, ale já si prostě nemohla pomoc! :) :D
Na tomhle rozhovoru jsem si dost zakládala, protože jsem ho před sebou viděla živě, jako nějaký film...! :)
No... a teď prosím o názory a cokoli co máte chuť říct! :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 2. dubna 2014 v 19:59 | Reagovat

Nejlepší ze všech tří kapitolek! Je to jako mix Agentů S.H.I.E.L.D.U, Hosta a Terminátora :D Je to úplně super :3 Navíc jí vymyslely nádherné jméno, ale ten konec mi nějak nejde do hlavy xD Je to ten případ, kdy oni jsou sebedestruktivní zločinci nebo, kdy jsou poslíčci, kteří musí mlčet, nebo jejich zaměstnavatel aktivuje bombu? :OO

2 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 2. dubna 2014 v 20:27 | Reagovat

Krásná kapitola! Ten začátek dokonalý i ten rozhovor je dobře propracovaný a všechno jsi si dokázala představit. A to jméno :3 úžasný, i když nevím, jak se vyslovuje :D Ale ten konec mi přijde trochu.. urychlený? Jako je dobře napsaný a všechno, ale asi bych to víc rozepsala.. Už se těším na další kapitolu! :-)

3 Clara Black Clara Black | E-mail | Web | 2. dubna 2014 v 20:41 | Reagovat

Ten rozhovor nemá chybu :D A hrozně se mi líbí to jméno :o Ale vážně, dost by mě zajímalo, o co tam vlastně kráčí (pokud mě chápeš), protože nás pořádně napínáš. Takže... chci další kapitolu, jasan? :-D

4 Calla Calla | Web | 3. dubna 2014 v 6:23 | Reagovat

Úžasný! To jméno je krásný a ten konec.. Tohle se nedělá! Takové konce! I když já je taky dělám, ale to je teď jedno. :DD

5 Enna Enna | E-mail | Web | 3. dubna 2014 v 11:02 | Reagovat

Bolo to geniáááááálne!! :33 ďalšiu kapitolu, prosím :D

6 Xanya Xanya | Web | 3. dubna 2014 v 15:55 | Reagovat

Má super jméno :D
Ty to takhle ukončís?! To je snad ještě napínavější než ta předchozí kapitola 8-O
Absolutně geniální a taky by mě zajímalo o co vlastně go :-D

7 Nila Nila | Web | 3. dubna 2014 v 16:17 | Reagovat

Páni je to opravdu krásný díl :-)
Cassiopeia je nádherné jméno ;)
Podle popisu musí být určitě krásná :-)
To jako,že vybuchli?! Twl těším se na další díl :-D
Nesnáším,když nás napínáš! :-D

8 DorkaJ. DorkaJ. | E-mail | Web | 4. dubna 2014 v 20:22 | Reagovat

Čo? Ako? Teraz som úplne zmätená, alebo si poriadne sedím na kábli. Rozhodne chcem pokračovanie. Ach kto sú tí z dodávky a kto v pekle je Cassi?! Tuším, že som sa na "They" parádne namotala.

9 Lilly Lilly | Web | 5. dubna 2014 v 21:32 | Reagovat

Tak takýto koniec som nečakala O_O Najprv sa usmievam ako priblblá z toho milého rozhovoru a potom mi daruješ takýto úder? :D Skvelá kapitola, zatiaľ najlepšia, rýchlo chcem ďalšiu! :D

10 Scriptie Scriptie | Web | 6. dubna 2014 v 13:03 | Reagovat

Tak to bylo úžasné! Ale nemění to nic na tom, že za ten otevřený konec bych tě nejraději zabila.
:-D
Prosím prosím, smutně koukám, že přidáš další co nejrychleji?
Btw.: Cassiopeia je nádherné jméno. Jassie má dobré nápady. x)

11 Kačíí Kačíí | Web | 6. dubna 2014 v 14:47 | Reagovat

Tyvado... Nádherná kapitola :-D  :-D  :-D
Chci hned další.!! :-D

12 Nikka Nikka | Web | 9. dubna 2014 v 7:14 | Reagovat

JJsem strašné zvědavá jak to dopadne  :-D  prosím další kapitolku :-D :-D :-D

13 C.V.O.K. C.V.O.K. | E-mail | Web | 6. října 2014 v 14:54 | Reagovat

Cassiopeia. Krásne meno ;) A sympatický chalani, škoda ich :( Čo sa to vlastne stalo?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama