4. Shánění zbraní a jiné pohromy 2/2

26. dubna 2014 v 5:03 | Ewiline |  Raven Scream
Pokud jste nečetli druhou polovinu, popojeďte dolů! :D










Zašklebila jsem se a přešla jsem tu děsuplně růžovou místnost. Nevěděla jsem co říct a dědečkovi modré zakalené oči mě probodávaly opravdu neskutečně zlým pohledem.

" No, asi nevíte nic o zbraních, že? Já… potřebovala bych si… i když nelegálně, obstarat zbraň a také nějaké dýky." Protože potřeba sebezáchovy se mi za posledních osmačtyrycet hodin nestoudně zvedla.

Muž se narovnal a ruce si dlaněmi opřel o pult.

Růžová stěna za ním se prolomila a otevřela, přičemž ven vyjely čtyři podstavce, ze kterých ještě šest malých. Byly plné zbraní nejrůznějšího druhu. Většinou praky a velké pistole.

" Mám ještě nějaké na skladě, kdyby ste hledala něco konkrétnějšího," protáhl znaveně a znovu si popotáhl brejle na nose.

Já zatím prostě civěla s hubou dokořán, jako bych chytala mouchy.

" Ehrm…" odkašlala jsem si. "Třeba byste mi něco doporučil."

" Třeba," kývl a díval se na mě přes horní okraj svých okulárů. " Mám tady elektrické paralyzéry."

" Myslela jsem něco, co se nemusí každou chvíli dobíjet."

" Jako opravdové zbraně?" vyvalil oči a změřil si mě od hlavy k patě.

Nedívala jsem se pod jeho iluzi, neměla jsem chuť zjistit, co za nečlověka se přede mnou skrývá, zvlášť když to do mého příchodu bylo ve tmě, a tak jsem shodila jen tu svojí iluzi a řekla jsem:

" Můj pud sebezáchovy se znásobil a také jsem si založila, řekněme, agenturu na řešení problémů, takže bych potřebovala zbraň, ze které se dá střílet," ukazovala jsem na prstech. " Dvě dýky a třeba i smrdící kuličky, ty nezklamou."

" Aha," usmál se muž a hned vypadal přívětivěji. " No, pro dívky, jako jste vy, je speciální obchod, ale jeho polohu znají pouze dívky jako vy, takže pokud máte kontakty, podívejte se tam. Soudě podle vašeho výrazu nejspíš ne," usmál se a vytáhl zpod stolu krabici.

Já jsem zatím obdivovala růžovo modrý svetříček s koťátky.

" Mám tady tantó. Běžnou samurajskou dýku," položil přede mne na stůl špičatou věc. " Potom několik katan a různých zkrácených mečů. Mačety. Španělské dýky - výborně se s nimi zachází a většinou je nejlepší jich mít víc. Vrhací hvězdice. Palcát s vyhazovacími ostny. Wakizaši - to je téměř to samé jako katana. Sarísa," vytáhl dlouhé kopí a položil ho na zem. "Pravděpodobně ne. Katary a tlačné dýky. Kukri-"

" Ta vypadá zajímavě!" vyhrkla jsem nad mírně zahnutou čepelí. "Řekněte mi o ní víc…"

" Mno," obrátil zbraň v ruce. " Tato je stará, ale pravděpodobně bude jedna z nejlepších, když se dochovala," usmál se na mě. Pravděpodobně obchodní trik. "Vlastně se jedná se o jednobřitou čepel s ostřím na vnitřní straně zahnuté čepele, která se k hrotu rozšiřuje. Obvyklá délka čepele je 30 cm. Těžiště čepele soustředěné v dolní třetině umožňuje vést tvrdé rány i bez použité velké námahy. Jílec zbraně nemá záštitu a bývá vyroben z černého dřeva, buvolí kůže nebo slonoviny. Tato je ze slonoviny. Zejména v Nepálu to byla vysoce ceněná zbraň."

Ve slonovině byly vyryté krásné ornamenty a čepel byla krásně poškrábaná. Vypadala jako z muzea. " Vzala bych si jí. Kukri, že?"

Kývl a dal jí stranou. Vydechl a začal znovu ve výkladu dalších zásob: "Šakram - vrhací disk. Pravděpodobně znáte z filmů, je to šikovná věcička, obzvláště používána vymyšlenou princeznou Xenou," odfrkl si.

" Nerada házím," zamračila jsem se a přešlápla jsem.

" Dál tu máme… Čakanu, jednoduchou sekerku, na vás trošku moc těžkopádnou. Golok, malajskou zbraň s výrazně vydutým ostřím," obracel široký, podle mě prostě 'meč', v ruce.

" Tento je zdobený několika kameny, ale já nikdy nebyl znalec šutrů. Většinou to jsou polodrahokamy. Dále motýlí meče. Velice oblíbené," rozložil přede mne na stůl dvě, prostě dýky, o malinko kratší než moje předloktí. Hned jsem věděla, že jsem se zamilovala.

" Jsou nádherné. Na co přesně jsou?" doslova jsem hltala každé dědečkovo slovo.

" Spíše pro krouživé boje z blízka. Dobře se schovávají v botách nebo rukávech, ta čepel není tolik široká, vidíte? Tyto mají silnou záštitu, takže není pravděpodobně, že by vás někdo udeřil nebo řízl do ruky. Rány zbraní ale nebývají smrtící, i když samozřejmě můžete zabít i kreditkou, že?" zasmál se a já po chvilce váhání taky. " Prostě jsou dobré na obranu i útok. Jsou z Číny a tamní školy je při výukách bojového umění docela často používají."

" Beru je," řekla jsem nadšeně a oči se mi rozzářily. Nakupování zbraní je ještě větší zábava než nákupy oblečení! Stejně by to ale chtělo poznat nějakou vrstevnici. Obchod speciálně pro catlionky by měl být mnohem lepší než maskovaný černý prodejce zbraní v obchodě pro mimina.

" Tak dál," dědeček už měl očividně dost, ale zřejmě ho taky bavilo mluvit. Hehe, mě zas poslouchat. " Sečná jednoduchá zbraň ve tvaru srpu - kartoreno," ukazoval mi zbraně a zase je dával zpátky do hnědé lepenkové krabice. " Labrys, oboustranná sekera, nebudu jí vyndavat, musela byste hodně zabrat, abyste to zvedla."

Chtěla jsem nějakou kousavou poznámku, ale ze samého nadšení to nešlo a tak jsem poslouchala dál. Opřela jsem se loktem o pult.

" Nunčaky," vytáhl dvě řetězem spojené paličky. " Tesák, spíše myslivecké použití, ale jak chcete," to byl prostě meč se zubatou čepelí.

Dědečkovi šibalsky zajiskřily oči. " Devítiocasá kočka. Bič určený pro tělesné trestání, ale tento se dá použít jako gumička do vlasů a navíc je rozvinovací, takže se dá použít i na boj z mírně větší vzdálenosti. Pokud si koupíte ještě něco, dám vám jí gratis."

" To byste byl hodný," usmála jsem se a pomyslela jsem na peníze, co jsem vzala ze svých nejtajnějších úspor a z poličky, kde také leželo něco málo. Ale to nebylo moje. Wanda to snad nezjistí, přinejhorším si to nějak odpracuju.

" Potom tady máme… Šest starých útočných nožů, každý jiný, ale každý k něčemu dobrý. Tento má jako jediný i ochranu ruky, tyto ostatní jsou spíše vrhacího typu, čepele jsou různě nabroušené a tady vidíte i zdobení. Jsou nyní v akci za 7 dolarů."

" Stačili by dva," odvětila jsem.

" Potom jsou tady tyto," ukázal mi dvě vrhací dýky s koženou rukojetí. " Jsou vhodné pro začátečníky, lépe se s nimi zachází a nic to nemění na účinku."

" Dobře, tyhle." usmála jsem se a podívala jsem se na to, co už jsem si vybrala. Kukri, motýlí meče, devítiocasá kočka a teď vrhací nože… Už by to chtělo nějakou levnou pistol. " Jestli by to nevadilo, už bych asi zanechala ty bodné za zády. Teď nějaké střelné."

" Samozřejmě!" vyhrkl a zandal rachotící bednu zpátky a vyndal další, upravenější. Zbraně byly v pouzdrech a dobře zabezpečené. " Mám tu sice starou zásilku, ale i v té se něco najde. Baby Eagle, nebo-li Jericho 941. Samonabíjecí pistole vyvinutá z CZ 75 v Izraeli. Náboje nejlépe 9mm Luger a potom také 45 ACP, jiné tu ani nemám. Glock 26, malý ke skrytému nošení ráže 9mm," dědeček mi ukazoval zbraně z modrých pouzder a dával je na stranu do štosu.

Byla jsem napnutá, až jsem skoro skákala do stropu. Proč? Já opravdu nevím.

" Známý desert eagle s výbušnými nebo 357 Magnum náboji. Je poloautomatický a docela dost těžký a jeden z největších zbraní. Ne moc vhodný, pro vás ne. Dále Norinco 1911, celoocelová pevná zbraň, při každodenním nošení by asi způsobovala problémy…Ale za to je zajištěna proti výstřelu pokud není držena v ruce." slova se mu z pusy hrnula jako vodopád a já ho chytala do svých uší. Doslova. "Luger P.08, jedna nejznámější na světě. Vyrobena v Německu, samozřejmě. Dále Smith & Wesson 1006… používá ji FBI, ale tato je speciální," ztišil hlas a já si říkala, že to je ta, kterou si koupím. " Mám do ní exkluzivní náboje. Vypadají jako slepé, ale ve skutečnosti se vystřelená kulka rozštěpí v tu chvíli, kdy zasáhne těleso, do kterého střílíte, a tím pádem vybuchne. Prostě jednoduchý výbušný náboj, tento ale nadělá víc škody s touto ráží 10mm."

Dobře, možná jsem to přehnala, nekoupím si jí.

" A dál?" zeptala jsem se slušně. Pomalu už se mi zavíraly oči.

" Dál SIG P220. To je poloautomatická pistole. Základní model a model R má hliníkové tělo pokryté ocelí. Ostatní modely bývají celoocelové. Pistole je nabízena v ráži 9 mm Luger, .38 Super a .45 ACP. V současnosti je vyráběna pouze verze s ráží .45 ACP. Do této mám také štěpící náboje, jen o něco lepší. Jedna kulka se rozdělí v devět, které poletí blízko u sebe, tím pádem znásobí bolest a účinnost dopadu na člověka i na zvíře. Navíc vám můžu nabídnout i náboje s jedem."

Kousla jsem se do rtu. Kdybych těm zbraním alespoň trochu rozuměla, mohla bych si vybrat lépe. "Asi ten malý glock a… Baby eagle," vydechla jsem po chvíli nepříjemného váhání.

Dědeček mi to načetl a nakonec jsem mu dala úplně všechno, co jsem u sebe měla na útratu. Aspoň mi dal ten bič zadara a k tomu ještě několik pouzder navíc a ochotně mi ukázal, jak si je mám zapnout.

Když jsem z obchodu konečně vylezla zpátky do zimy a zavřela jsem dveře, okamžitě všechno zhaslo a já se skoro až lekla.

Najednou jsem se cítila bezpečněji, ale to, že mám zbraně, neznamená, že jsem lepší bojovník. Musím nějak cvičit. Ohlédla jsem se a přimhouřila jsem oči. Pan Irno-… Irnso… Irnstockbauer. To je teda jméno, pfff.

Snad se s tím nepozabíjím.

Vlasy jsem si stáhla devítkou (budu jí tak postě říkat) a dotkla jsem se pouzdra na motýlí meče, která jsem měla na zádech u pásku pod mikinou. Stejně tak jsem zkontrolovala vrhací nůž na lýtku a na vnitřní straně paže a kukri, která spokojeně plandala v pochvě na mém boku. Stejně tak pistole ukryté pod tričkem.

Wanda je sice totálně blbá, ale na tohle by přišla.

Proto jsem vyrazila nejdřív ke své stanici… Takže jsem toho musela ujít opravdu hodně, protože riskovat metro se mi opravu nechtělo. Rozhodně si u sebe nechám devítku a motýlí křídla.

Ještě vědět, jak se s tím zachází, že?



Další kapitola ►

◄Minulá kapitola

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ellnesa Ellnesa | Web | 26. dubna 2014 v 13:05 | Reagovat

Tak to bylo něco! Já jsem zatím obdivovala růžovo modrý svetříček s koťátky - to mě dostalo! Jsi naprosto skvělá, Ewil! Prostě luxusní kapitola!

2 Mayline Mayline | Web | 26. dubna 2014 v 14:48 | Reagovat

Tohle mě moc baví! :) Je to takové příjemné odlehčení! ;) A docela se u toho směju! ;) Paráda. Jsi talent! Fakt!

3 Vědma Vědma | Web | 26. dubna 2014 v 17:53 | Reagovat

Hmm...to by tak byl obchůdek pro mě :D

4 Lexi Invicta Van der Spark Lexi Invicta Van der Spark | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 1:51 | Reagovat

Nie že som nečítala druhú polovicu, ja som nečítala žiadnu kapitolu! ???
Musím to čím skôr napraviť! :D

Inak Ewil, tie obláčiky nie sú najlepší nápad, celkom ťažko sa potom číta text... :D ale to je taký detail

Chcela by som ti oznámiť, že som sa opäť vrátila na blog a znovu fungujem ako spisovateľský občan s plnohodnotným životom! :-D

5 Calla Calla | Web | 27. dubna 2014 v 10:40 | Reagovat

Úžasné! Abych byla upřímná, tahle část mě bavila mnohem více než ta minulá, protože tady bylo hodně mluvení a já mám mluvení ráda! Takže.. skvělá kapitola! :D

6 Nila Nila | Web | 27. dubna 2014 v 12:44 | Reagovat

Hned jsem si přečetla první polovinu

7 Nila Nila | Web | 27. dubna 2014 v 12:46 | Reagovat

[6]: pardon,tohle není celý komentář.. :D Je to perfketní,co víc dodat? Musím uznat,že tenhle díl byl víc ,,do sebe" než předchozí,ale ten 1. byl taky super! Těším se na další...
Konec je nejlepší:,,ještě vědět,jak se s tím zachází,že?" :D skvělé!

8 Xanya Xanya | Web | 27. dubna 2014 v 19:23 | Reagovat

Hohó,zbraně! Skvělá volba. :D Ty její poznámky mě dostaly,ten svetr s koťátky. Já bych se tak hezky nedokázala vyjádřit,před důchodcema chytám trému :-D
Dokonalost jako vždy :3

9 Scriptie Scriptie | Web | 27. dubna 2014 v 20:52 | Reagovat

U těch pistolí jsem se naprosto ztrácela. :-D Ale dýky a meče mi přišly fajn. No a... kdo by to byl řekl, že kouzelný dědeček v obchodu pro mimina se tak vyzná ve zbraních? xD

10 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 28. dubna 2014 v 15:59 | Reagovat

Zajímavá kapitola. Dozvěděla jsem se hodně věcí o nových zbraní. některé jsem nikdy neslyšela :D Líbili se mi ty popisy všech zbraní. Kdes na tom vůbec byla? To sis hledala na netu? :-) Už se těším na další kapču. Snad z toho nebude mít nějaký průser..

11 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 19:25 | Reagovat

"Růžovo modrý svetříček s koťátky." oh, božínku, to je kjůt :3 :D
"- musela byste hodně zabrat, abyste to zvedla." je mi naprosto jasné, jakou kousavou poznámku :DDD
Bič jako gumička do vlasů? Ewil! To je skvělý nápad! :D
Jericho.. Kde jsem to jen slyšela.. HA! Iron-man! :D
Wanda je totálně blbá a já jsem totálně oddělaná :3 Tam bych si já holt nakoupila! :3 Úžasná kapitolka ♥ Doufám, že se brzy dočkám Rockyho :)) :D :3

12 Joss Joss | E-mail | Web | 1. května 2014 v 14:54 | Reagovat

Tak táto časť 4. kapitoly sa mi strašne moc páčila, viac rozhovoru a tak som sa niečo nové dozvedela o zbraniach. To si si niekde študovala, nie? Lebo ja by som niečo také len tak nevedela, ak by som si o tom niečo pred písaním neprečítala, ale je to bohovské, krásna kapitola. :) Rýchlo pokračovanie. :)

13 Keisu Keisu | 1. května 2014 v 19:28 | Reagovat

Umíš dobře popisovat věci, obdiv! :D Jinak paráda, těšim se na pokračování :)

14 Kelly1455 Kelly1455 | Web | 11. května 2014 v 12:15 | Reagovat

Toto sa mi moc moc páči

15 Kessi Kessi | Web | 11. května 2014 v 20:02 | Reagovat

Krutá kapča :D ke konci mě už štvalo to dlouhé popisování zbraní ale nevadí :D teda mě by se ty druhy hledat nechtěly :D Ale hezký jako vždy :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama