Circus/ 2

7. srpna 2014 v 21:19 | Ewiline |  Circus
Nevím, jestli to náhodou není moc uspěchané... snad ne :( :D
Kapitolky jsou krátké, abyste vydržely číst! :D





2)


Představní skončilo a Lili si stoupla spolu s ostatními v amfíku. Všichni začali zuřivě tleskat a pískat, vykřikovat nejrůznější pochvaly a ukazovat různá gesta. Všeobecné veselí doprovodil řev černých tygrů z klece a několika cvičených opic, také troubení slona a ržání namalovaných koní. Klauni, akrobati a cvičitelé se všichni přišli uklonit a nakonec vypustili i ohňostroj.

Když akce skončila, všichni se začali pomalu trousit ven k suvenýrům a domů. Lili poslala svojí kamarádku Taru k suvenýrům, že tam za chvilku přijde.

Chtěla se zeptat principála na hudbu, která doprovázela všechna vystoupení. Byla dokonalá a Lili, i přesto, že byla takzvaně hudebně hluchá, měla ve zvyku si všechny oblíbené skladby najít a pokud možno nahrát, aby je mohla poslouchat kdykoli se jí zachce.

Seběhla tenkou uličkou mezi lavičkami dolů až k pódiu, kde se ve stínu za reflektorem ukrýval principál. Zavazoval si tkaničku.

Lili se prosmýkla okolo kabelů a zamířila k němu.

Byl to mírně obtloustlý chlapík ve věku okolo třiceti. Tvář mu zdobily umělé zrzavé kudrnaté vlasy a nalepené obočí stejné barvy i stylu. Na paruce měl nasazený velký kulatý a zelený klobouk, jinak měl tradiční červený pás, který překrýval místo, kde si zakasal bílou košili do černých kalhot. Celý zjev doplňovala dýmka a vycházková hůlka s hlavou hada na vršku. Taková, ve které se ve filmech skrývá bajonet.

Lili si odkašlala a principál se zvedl. V hlubokých hnědých očích mu dobrácky zajiskřilo.

" Pod svícnem bývá největší tma," zašeptal a sundal nohu ze dřevěného obložení pódiového stupínku, "možná proto také nic nevidím." jeho hlas nabil na síle.

" Omlouvám se, že ruším… pane," dodala pochvíli, když si nebyla jistá, jak mu má říkat. "Ale chtěla jsem se zeptat-"

" Moc času, málo práce," přerušil jí a rázně se otočil mávajíc s vycházkovou holí. Ohlédl se přes rameno "Tedy. Naopak."

" Prosím, pane principále!" Lili k němu doběhla a hned si shodila vyžehlené hnědé vlasy zpátky na stranu. Nechtěla si je sepínat pírkem, ale nemohla vydržet, jak jí vlasy z pravé strany pořád padají do obličeje. Bohužel s sebou žádné pro jistotu neměla.

" Chci se jen zeptat, jak se jmenují ty skladby, co doprovázely vystoupení," mezitím už se dal principál znovu do kroku a Lili jen tak tak stíhala jít za ním. " Moc se mi to líbilo! Zbožňuju takové skladby, moc ráda bych si je někde sehnala. Klidně i zaplatím!"

Muž se zastavil a otočil s milým úsměvem na rtech. " Dobrá. Platit nemusíš, to nechám na něm. Jdi do přívěsu číslo 19. A už mě nech na pokoji, musím zkontrolovat zvířata!"

Dívka se ani nenadechla a muž už byl z jejího dohledu. Zmizel za závěsem, kam se nemělo vstupovat… Takže by bylo asi hloupé jít tam jen kvůli poděkování.

Lili se rozhlédla po prázdné manéži.

Encantador byl cirkus, který měl vždy v létě otevřeno. Byl to tradiční červenobílý stan, kde se však prováděla pouze vystoupení. Cvičilo se v budově za ním, která měla široké vybavení… a tak se mohli návštěvníci každý rok těšit na nová a nová čísla. Bohužel v budově nebyla žádná ubytovna a tak všichni účinkující spali v přívěsech už jen kvůli tradici a efektu.

Když byl stan otevřený, byl průchodný rovnou do budovy, ale Lilian nevěděla, kudy přijde, ani kde by se měla v budově octnout. Každopádně nechtěla vycházet ven a tak si urovnala pruhované bělorůžové šaty a lehký tmavě modrý svetřík s knoflíčky a vydala se za modrý závěs vedle nápisu Hlavní budova.

Lili se objevila v dlouhé chodbě ozářené teple žlutými lustry. Zem byla pokrytá kostkami barvy mokrého písku, stejně jako půlka bílé odlupující se stěny. Jinak v chodbě nebylo nic kromě špíny ve spárách, dvou tmavě hnědých dveří se starou umělou klikou, které stály skoro naproti sobě. Schodiště, které vedlo zřejmě do výcvikových prostor a také dolů do sklepa a konečně prosklené dvoukřídlé dveře, za kterými lítali komáři a můry ve snaze se dostat dovnitř. A za nimi hustá tma, ve které jen stěží rozeznala stromy a cestu vedoucí k přívěsům.

Když si Lili uvědomila, že stojí, zatřepala hlavou a pousmála se. Dala se znovu do kroku prostředkem chodby.

Najednou uslyšela smích a křik, pravděpodobně z místnosti za dveřmi po pravé straně. Zesiloval a zeslaboval, někdo se smál doslova strašlivě, až se Lili zastavila a zaposlouchala. Řekla si, že radši projde rychle, než aby tu stála jako socha.

Přidala do kroku, když se dveře na pravé straně prudce otevřely (přičemž všechen smích vyletěl na chodbu) a ona narazila do osoby, která se z nich vyřítila ven. Prudce odskočila přesně ve chvíli, kdy se dveře odrazily od stěny a zabouchly se.

Pohlédla na zjevně naštvaného mladíka před sebou a hned zrůžověla.

V ruce měl ručník a na sobě pouze džíny, ani boty neměl. Po vypracované hrudi a rukou mu stékaly kapičky vody a po špinavém, neodmalovaném obličeji klauna se širokou pusou také. Blonďaté vlasy u kořínků tmavé byly také mokré a neupraveně padaly do temně modrých, velkých očí.

Lili zalapala po dechu jednak úlekem, jednak nad tím, kdo jí vylekal.

Vypadal pořádně nakvašeně a hned nahlas zavrčel: " Neumíš se dívat?!"

Lilian se na něj jen dívala a nakonec sebrala sílu k odpovědi, když se mladík prudce otočil a odešel ven skleněnými dvoukřídlými dveřmi.

Ze dveří vedle Lili se vyvalila hromada kluků a pokřikovala za uprchlíkem posměšky a různé nadávky.

Dívka se zamračila a radši nikoho neoslovovala. Protáhla se mezi stěnou a snědým chlapečkem bez vlasů směrem ke dveřím.

Postupně se dala do běhu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 17:46 | Reagovat

Lovin' it :3 ♥ Jokera jsem si při popisu omylem spojila s jedním neodlíčeným klaunem z American Horror Story, což mi upřímně nahnalo trochu hrůzu. Jak řekl 'Neumíš se dívat' tak jsem si myslela, že to řekl proto, že na něj nějak blbě civěla xD Je to bezva, těším se na dalšího Jokeyho xD

2 Nats Nats | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 20:14 | Reagovat

Krásná kapitola :) Už se moc těším na další :) I na Divokou :) Miluju tvoje povídky :))

3 Ami Ami | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 21:18 | Reagovat

Je to strašné pěkné, ta druhá půlka, která je černou barvou mi připadá trochu zmatenější. Ale jinak se ti to moc povedlo! Těším se na další!

4 Anůše Anůše | Web | 10. srpna 2014 v 12:05 | Reagovat

Páni. Opět se nestačím divit. Já jsem se úplně zamilovala do tvého stylu psaní. Tolik se mi to líbí a tolik mě to baví číst. Je to neuvěřitelný.

5 Hermi Hermi | Web | 18. srpna 2014 v 15:14 | Reagovat

Skvělá kapča, co dodat...!?

6 Kikča Kikča | E-mail | Web | 19. srpna 2014 v 9:44 | Reagovat

Dokonalá kapitola :-)
Nevím, co dodat.. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama