Říjen 2014

RC: Kořist od Andrewa Fukudy

30. října 2014 v 17:05 | Ewiline |  Recenze
Andrew Fukuda – Kořist

Autor: Andrew Fukuda
Žánr: YA, Scifi, dobrodružný
Počet stran: 344
Nakladatelství: Fragment
Díl: 2.

Anotace: Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?
Gen a jeho lidští přátelé prchají nocí. Gena však nepronásledují jen krvežízniví lovci, ale i vzpomínky na dívku Záři, která zůstala v Ústavu pro studium glupanů. Klidným ho nenechávají ani probouzející se city k lidské dívce Sisy.
Na svém útěku se dostanou až do lidské komunity žijící na tajném místě vysoko v horách. Když si začnou myslet, že jsou konečně v bezpečí, události naberou nečekaný směr. Gen poznává, že nový svět, který objevili, je možná stejně zlý jako svět, který opustili.
Nepřátelé se najednou valí ze všech stran. Genovi a Sisy začíná být jasné, že nemají nic než jeden druhého. Pokud se nestanou kořistí...

Můj názor:
-Příběh X Děj: Knihu jsem měla přečtenou velmi rychle na své i na časové poměry. Bylo to celkem čtivé a děj hlavně pořádně zapeklitý. Když si Gen myslí, že na něj jeho otec/Vědec zapomněl a skupina glupanů (Sisy, Epap...) mu připadá příliš lidská na jeho dosavadní život, takže se zpočátku nezačleňuje, ale když nalezne na palubě podivný kámen se vzkazem od Vědce, dostává se do jejich nejbližšího kruhu. Po zdolání vodopádu musejí prolézt tunelem v jeskyni, který vede vzhůru a trvá jim to docela dlouho... sama jsem z toho málem měla klaustrofobii. Po tom, co vylezou z díry naleznou v lese srub a rozhodnou se v něm přespat. Ještě předtím ale naleznou venku člověka. Ale ne člověka bažícího po krvi - najde je dívka jménem Klára, která je jako oni a odvede je do Misie. Tam je to pro mě naprosto iritující, přijde mi to jako nějaká špatná noční můra - všechny ty dívky s malinkýma nožkama, happy úsměvy a pokornost vůči staršinům, u každé druhé jiný stav břicha... je to naprosto a dokonale nechutné, ale jako nápad opravdu originální. Málem jsem uvěřila Kraugmanově první historce o světě a o to víc mě zabolel konec, kdy se ukázalo, že nic není takové jak se zdá...
mysím, že tato kniha je o hodně lépe zpracovaná než ta první. V této je více zajímavých rozhovorů, prostředí, které mě nutí přemýšlet o co tam jde... A nakonec i malé zklamání, že všechno není tak růžové, jak se zdá.

-Postavy: Nevím, v některých knihách si stačí přečíst pár stránek... Ale tady bych asi dokázala charakterizovat jen Gena a Sisy... Jinak mi přijdou ostatní docela neidentifikovatelní. Navíc tam třeba malý ben neměl dost prostoru - ale to se zase musí brát tak, že on je vedlejší postava... Jsem v tomhle ohledu trochu zmatená, řekla bych, že u postav splnila kniha mé očekávání tak na půl.

-Styl psaní: Ich forma v přítomném čase, občas se objeví i wir-forma, když to gen bere jako všichni. Na tom není co vytknout, nic bych neubrala ani nepřidala.

- Obálka: Obálka je jednoduše řečeno moc krásná. Odstín modré je naprosto úžasný a ty dvě utíkající postavy v názvu Kořist jsou dost... zajímavé? Ale není to myšleno zle, jsou prostě zajímavé, líbí se mi.

_______________________________________________
Celkem: 16/19 bodů


RC: Eragon od Christophera Paoliniho

26. října 2014 v 20:25 | Ewiline |  Recenze
Eragon
Autor: Christopher Paolini
Žánr: YA, fantasy, dobrodružný
Počet stran: 488
Nakladatelství: Fragment
Díl: 1.

Anotace: Jeden chlapec, jeden drak, svět dobrodružství. Fantasy bestseller Eragon z pera patnáctiletého Christophera Paoliniho, který nadchl miliony čtenářů po celém světě. Vypráví příběh chudého farmářského chlapce, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě - Safira. Spolu se vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným králem, jehož zlo nezná mezí. Dokáže Eragon naplnit své předurčení a převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou...
První díl tetralogie Odkaz Dračích jezdců.

Můj názor:
-Příběh X Děj: Eragon a Safira jsou naprosto dokonalá dvojice. Knihu jsem měla přelouskanou na její délku poměrně rychle, líbilo se mi, že ty části, kde se moc neděje byli i přesto znázorněné, i když třeba jen jednou větou. Naopak se mi zdá, že má děj malé nedostatky, i když jako celek je to opravdu skvost. Například začátek... Přišlo mi, že první rozhovory Eragona se Safirou byly hodně ošizené.... Bylo spíš jen popsáno,jak vyrůstala v lese spolu s ním, ale stejně mi to přišlo málo. Nemůžu si pomoc a provnávám knihu s filmem, který jsem před přečtením viděla už nesčetněkrát. V něčem se mi zdá film lepší, v něčem naprosto nesmyslný. Nedokázala jsem si broma představit jako starce, prostě to nešlo... Ale místo v knize, kdy se k nim připojil Murtagh bylo lepší než to ve filmu, o hodně. Celkově vzato mám pořád pocit, že tu knihu čtu, že jí otevřu a nejdnou tam naskočí další stránky, které bych mohla číst - a přesně takový pocit chci mít z dobrodružno-výpravných sérií. Že je můžu číst do nekonečna, že nekončí, jdou dál. Vždycky se tam může něco zvrtnout a oni přecházejí celou zem kvůli tomu, aby se dostali do bezpečí...
Je toho hodně co číst, a kdybych měla vyprávět děj, i bez spoilerů by to asi přesáhlo limit článku. Každopádně aspon' trochu zdůrazním průběh knihy.
Eragon nalezne vejce, ale myslí si, že je to jen obroušený kámen a tak ho chce směnit za maso u zlého řezníka. obchod mu nevyjde a jeden dobrý chlapík mu koupí nejlepší řízky a uzeniny, které si Eragon na jaře odpracuje. Chlapcův strýc není nadšený za maso, které přijmuli jako milodar, ale přesto si ho nechává a když přijedou obchodníci, pokoušejí se kámen směnit, nebo zjistit jeho cenu. To se však nepodaří a Eragonovi kámen dále zůstává - až se z něj jednou v noci vyklube malé dráče. Eragon se o draka stará a ten postupně a hlavně rychle roste.
Na scénu nám vstupují razakové, kteří zapálí jejich farmu - Eragon sejim chce pomstít a vydává se je hledat spolu s Bromem, starým vypravěčem, který ví o dracích opravdu hodně.
Něco málo jsem vynechala, něco ne... Děj je rozhodně propracovaný a zřejmá je i politická hra o to, kdo získá Jezdce na svou stranu.

-Postavy: Moje nejoblíbenější postava byla Murtagh. Ve filmu jsem ho moc nebrala, ale tady jsem si ho opravdu oblíbila a ani nevím proč. (U Vardenů na něj Eragon tak zapomínal, až mi ho bylo líto - mslela jsem, že budou přátelé, a ano jsou, ale čekala jsem od Eragona větší snahu) Eragon se Safirou sice pořád zůstávají středobodem, ale moje hlava si dělá co chce. Brom měl zvláštní výkyvy nálad, když měl Eragon otázky a taky Safira se mi někdy zdála se svým Jezdcem podivně nesehraná, i když jen málokdy. U Vardenů se mi nápaditě zhnusila Dvojčata a naopak jsem si celkem oblíbila Aryu nebo Solombuma, kočkodlaka, který k Vardenům dorazil s čarodějnicí (?) Angelou. Prostředí je více než přátelské, ale některé ztráty mě neudivovali a moc jsem netrouchlila, což mi přijde trochu zvláštní - já bulím vždycky.

-Styl psaní: Er-forma v minulém čase, pro mě naprosto vyhovující styl. Na tom není co vytknout...

- Obálka: Tu znám od svých devíti let a vždycky jsem se na ni koukala s obdivem, i když jsem nevěděla, co přesně znamená a co to vlastně je - jednu chvíli jsem si dokonce myslela, že to je lochneska... Ale brzo mi došel význam a našla jsem i spojitost mezi knihou a filmem. Asi poprvé mám pocit, že kniha a film jsou vyrované, jako dva odlišné příběhy.

_______________________________________________
Celkem: 18,5/19 bodů

14.kapitola *Divoká* 1/2

17. října 2014 v 19:18 | Ewiline |  1. díl
Tak jsem se konečně dokopala k něčemu... snad se bude líbit :) Budu rozhodně aktivnější, nebojte!



... Další NEkapitola

10. října 2014 v 20:35 | Ewiline |  Recenze


RC: Hunger games, Síla vzdoru

1. října 2014 v 20:14 | Ewiline |  Recenze
HUNGER GAMES – Síla vzdoru


Autor: Suzanne Collins
Žánr: Sci-fi, akční, YA
Počet stran: 342
Nakladatelství: Fragment
Díl: 3.
Anotace: Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být.
Proti všem očekáváním přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo postání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo…
Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká...
Můj názor:
-Příběh X Děj: No, tak po této stránce kniha zklamala mé očekávání... Ale popořadě.
V celé této knize je shrnut konec (nečekaně) a tím myslím závěrečné povstání krajů proti Kapitolu. Nemusím říkat, kdo vyhraje, možná to ani nejde neuhodnout. Katniss většinu času tráví ve Třináctém kraji a Peeta je vězněn v Kapitolu. Když Katniss přijme roli reprodrozda, vydávají se do osmého kraje (asi) aby natočili reportáž v nemocnici, přičemž se nachomýtnou i k přestřelce sbombardéry, kteří následně ničí nemocnici a pohřbývají všechny zraněné i zdravotníky z třináctky pod doutnajícími sutinami. Od tohoto bodu jede Katniss natáčet různé reportáže a tak, spolu s Hurikánem nebo s Finnickem, který odhalí pravdu o své minulosti do kamer.
Moc mi ale vadilo to, že se děj až moc odehrával u Katniss. Jasně, je to ich-forma, ale když Katniss omdlí nebo tak, přišla jsem si pokaždé jako vytržená z kontextu a co se stalo jsem se vždy dozvěděla až z nadcházejících monologů. Na konci když Katniss udělá, to co udělá (moc velký spoiler by to byl, pro ty co nečetli) je to vytržené z děje na tak dlouho, že začínám přemýšlet, jestli se opravdu nerozhodne spáchat sebevraždu. Ale nerozhodne a všechno je v pořádku a ona se vrací domů.
Nejvíc se mi nelíbil konec, když se na poslední stránce před epilogem Katniss rozhodne, koho si vybere, jestli Hurikána nebo Peetu. Myslím, že všichni víme, koho ale přesto pokud ne, nečtěte následující větu: Opravdu mě naštvalo, že se hurikán ke konci vůbec neobjevil, nevím a nemám tušení o tom, co dělá nebo jestli bude mít nějakou dívku. Konec je podle mě až moc urychlený.
-Postavy: Jak už jsem zmínila, vadí mi, že Hurikán nemá v knize tolik prostoru jako Peeta. Taky Finnick, o kterém po druhé polovině a konkrétní události nepadlo ani slovo, kromě toho, že se Annie narodilo děcko.
Katniss je pořád stejná... Peeta se změnil ale pořád je to svým způsobem on, i když mě celkem zarazilo to, co mu Snow udělal...
-Styl psaní: Ich-forma, přítomný čas. není co vytknout. Zase. DO tohoto už jsem byla schopná se začíst, jen ty části, které schrnovali událost do odstavce.. Lépe řečeno, když byl celý den třeba v jednom odstavci (příklad) měla jsem tendenci to přeskočit a ani nevím proč. Nemám moc ráda, když se hodně událostí shrnuje tímto způsobem.
- Obálka: Ta se mi moc líbí. Reprodrozd na ní je krásně vystínovaný, nebo jak by se to dalo říct. Ta modrá je krásná, i když mi potom připomíná víc racka než drozda.
_______________________________________________
Celkem: 16,5/19 bodů

I když je to završení a mělo by být nejlepší, přijde mi naopak tento díl nejslabší z celé série.