14.kapitola *Divoká* 2/2

24. ledna 2015 v 22:26 | Ewiline |  1. díl
Hodně z vás si tuhle povídku pamatuje, možná ji i čtete. Konečně jsem se dostala k další části a slibuji vám, že hned, jak si oživím vzpomínky, co všechno jsem napsala na blog (což ne moc souhlasí s mými poznámkami, většinou) do kapitol a možná i něco poupravím, dokončím to a začnu druhý díl :D :) Toto je takový rozpis, spíš nic extra důležitého, ještě aninevím, jestli to v sobě pořád mám :D Snad ano.. :D
Užijte si čtení, názory vítány :3








Brandon zavřel dveře od ošetřovatelny a hned se zase chystal mě chytit, abych sebou nesekla, ale já ho mlčky zastavila a naznačila, že jsem v pohodě. Šel se mnou bez řečí až ke knihovně.

Jak jsem předpokládala, zdravotnice opravdu řekla, ať si jdu odpočinout a ještě naklepla, že bych mohla mít lehké astma… Stím mě dostala. Ale to se nikdo nedozví.

Brandon zatlačil do dveří a přidržel mi je. Celá místnost zela prázdnotou, že i ty knížky byly živější než to zvláštní majestátné ticho. Knihovnice nebyla za pultem a pravděpodobně ani



nikde jinde.
Vstoupila jsem dovnitř a otočila jsem se na Brandona, který vtu chvilku sjemným lupnutím zabouchl dveře. Povzbudivě se na mě usmál a očima mi naznačil, abych šla dál. Oplatila jsem mu úsměv a vydala jsem se k červené pohovce za regálem A34, který byl nejvíc vlevo.

Skočila jsem na ní a uvelebila jsem se na kraji. On si ale sedl naproti mně, tak jsem se mohla celá natáhnout.




"Mám se vůbec ptát?" usmál se a pohodlně se rozvalil po křesle.

"Jestli chceš,"odvětila jsem. Ticho okolo bylo téměř hmatatelné, bohužel jsem ho narušila, když jsem si znovu sedla a podepřela si hlavu na loktech.

"Omdlela si," podíval se na mě a vypadalo to, že chce, abych ho doplnila. Když jsem nic nedělala mávl rukou a já s pozvednutým obočím kývla. "Fajn," pokývl hlavou taky a nadechl se.

"Bylo to něco jako... Přeměna, jestli je to to, co chceš vědět, Brandone," doplnila jsem ho s lehkým úsměvem. "Nebo taky ne, to nevím. Většinou se přeměním, když chci já, ale poslední dobou mám pocit, jako bych reagovala na všechno kolem sebe přehnaně citlivě."

"Souvisí tvoje chování s měsícem?"

"Ne, myslím, že ne úplně. Podle mě je to při úplňku prostě tím, že je všechno jaksi divočejší... Stíny hlubší, kořist vyděšenější." Zasmála jsem se: "Jen vtip."

"Dobře," uchechtl se a zamyšleně si třel bradu. "Možná je to o sebekontrole. Třeba to spouštíš tím, že se cítíš v ohrožení," zazubil se, "jako při testu z chemie."

Promnula jsem si čelo. "Nepřipomínej mi to. Naučila jsem se. A teď jsem zas já ta špatná."

"Dají ti to napsat znovu."

"No jo, ale pořád je to už ta třetí šance. Nebo kolikátá vůbec." povzdechla jsem si a dala si neviditelnou facku, abych se konečně probrala. S překvapením jsem se zeptala: "Jak si to vlastně věděl?"

"Věděl co?" mnul si ruce a zaujatě mě pozoroval.

"Že..." napodobila jsem tesáky, které ukazoval ve třídě.

"Fajn, nesměj se mi," ohradil se a máchl rukou. "Měl jsem tušení. Chovala ses divně. Takovéhle věci se stávají sice jen ve filmech, ale film se může pro někoho stát realitou... Jako třeba horory-"

"Myslím, že to nepotřebuju slyšet celé," zarazila jsem ho rychle, protože jsem se bála, co všechno byl schopný vymyslet. Jestli on dokáže tak lehce přijít na to, co se stalo, kdo jin by to mohl dokázat, kdyby se na mě trochu víc zaměřil?

"Ne, to asi ne," zaváhal. "Slyšíš myšlenky?"

"Cože???" zasmála jsem se.

"Tak ne," zasmál se taky a když jsem se nepřestala pošklebovat, hodil po mě nejblizší brožovanou knihu.

Chytila jsem jí a nahrála mu zpátky. "A to se nebojíš? Mohla bych ti něco udělat," konstatovala jsem naoko zamyšleně.

"To už bys udělala, ne? Když si mi málem rozkousla mobil."

Trochu jsem se začervenala, ale hned mě to přešlo, když mi knížečka přistála na hlavě. "Už jsem se chystala, že se omluvím. Tak někdy příště."

"V pohodě, přijímám to i takhle."

"To nejsou dary na charitu, nic jsem ti ještě neřekla," zašklebila jsem se.

"I tak to beru," mrkl na mě a žertovně se usmál. Musela jsem uznat, že mi s ním bylo neskutečně dobře. Jediný člověk, který se pravdu o mě dozvěděl, jen díky tomu, že mě sledoval ve třídě a neutekl přede mnou. Přijal to naprosto klidně. Možná nechápe, že když je jeden, je jich víc. Měla bych mu říct, že jsem omega v blízkosti cizí smečky?

Jako bych utnula náš předchozí rozhovor, přesunula jsem se do křesla vedle něj a naklonila jsem se k němu. "Možná bude bezpečnější, když tě se mnou nikdo neuvidí. Chovej se normálně otravně... prostě jako vždycky," zašeptala jsem.

Pozorně se mi díval do očí. "Jasně, to snad zvládnu."

"Jsem na cizím teritoriu, víš? Je tu... smečka. A já nevím, kdo to je. Nevím, jak je mám najít, protože oni vždycky najdou mě a není s nimi jaksi žádná řeč..."

"Tak s nimi nemluv, k čemu je potřebuješ?" zašeptal nechápavě.

Podívala jsem se do těch zářících jantarovývh očí a pevně jsem semkla rty. "Ty to nevíš? Vlci samotáři jsou většinou hodně snadnou kořistí," odmlčela jsem se. "Možná to není smečka. Ale potřebuji okolo sebe někoho jako jsem já. V množství je vždycky síla. Abych byla upřímná, moje auto nebylo v opravárně jen na preventivním seřízení."

"Co se stalo?" zeptal se se zájmem.

"No..." hrála jsem si se svým nehtem a střelila jsem po něm pohledem. "Jela jsem sama autem a rádio začalo pískat. Sjela jsem ze silnice a něco mě vytáhlo ven na silnici."

Pozvedl obočí. "Až tak?"

"Jo," narovnala jsem se. "Vlastně si myslím, že to byli-"

"Carter?"

Zarazila jsem se a jen jsem se dívala do Brandonových očí. Kývl bradou směrem za mě a já se otočila za tím sladkým hlasem Leonovi přítelkyně.

"Jenn?" usmála jsem se.

"Leon se mě na tebe ptal," zavolala na mě a když jsem se naklonila, uviděla jsem jí napůl skříplou v těžkých dvěřích. "Chce tě hned odvést domů. Jen... Jsem ti to měla říct, kdybych tě viděla."

Když domluvila, už jsem stála na nohou a protáčela jsem oči. Sakra, tohle se fakt... podělalo.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikča Kikča | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 23:41 | Reagovat

Jsi hodná že jsi nás poctila tak skvělou kapitolkou a ještě hodnější jsi, když zjištuji že je to Divoká :3
huh... chci hoonem další a druhý díl rozhodně napiš!! Protože jinak ti nedám pokoj, jasný xDD. Budu tě strašit i ve snech :333

2 Fey Fey | Web | 25. ledna 2015 v 18:11 | Reagovat

To snad neni možný... :-O Řeknu to jednoduše- další kapitolu. Hned. :D

3 Eliz Eliz | Web | 26. ledna 2015 v 18:54 | Reagovat

Škoda, Divokou nečtu, ale asi brzo začnu, protože tahle kapitolka je super! :-)

4 Callia Callia | 29. ledna 2015 v 18:10 | Reagovat

Divoká je prostě The best!!! Jsem strašlivě ráda, že jsi přidala další kapitolu a já už potřebuji zase další! :D :333

5 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 20:21 | Reagovat

[1]:[2]:[3]:[4]: Pecka, holky, a teď mi řekněte, co vás nutí chtít další kapi? Co je na tom tak skvělýho? Ewiline píše krásně a rozhodně by si zasloužila nějaký pořádný názor s konkrétní kritikou. Ewiline bude určitě nadšená z toho, že jí chválíte kapi jako celek, ale neřeknete jí, co zlepšit, nebo co se vám naopak líbilo. Tohle jsou komentáře "nezasvěcených" blogerů. Komu by se pak chtělo navštívit váš blog, když si nedovedete udělat ani pořádný názor.

S láskou i nenávistí,
Ewilky ombucman.

6 Kikča Kikča | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 20:44 | Reagovat

[5]: Dokážu napsat kritiku, dokonce i tu tvrdou :-) pokud ti jde přímo o tohle.. Nemusíš se na nás hned obořovat. Možná to myslíš vážně, možná taky ne. Je mi to jedno. Jenže já osobně na téhle povídce a kontkrétně téhle kapitole nemám, co dodat.
Svůj názor si jednoznačně udělat dokážu, nevím, jak ostatní, ještě nějaký problém s mojí osobou?

PS. neurážím se a nechci urazit ani tebe :-) tak to tak neber dobře?

7 Nila Nila | Web | 31. ledna 2015 v 18:00 | Reagovat

Perfektní :3 jdu přečíst předchozí ;-)

8 Callia Callia | 2. února 2015 v 17:06 | Reagovat

[5]: Kdyby se mi nějak extra líbila určitá scéna, tak to prostě napíšu. Stejně tak, pokud by se mi něco nelíbilo. Ale když se mi líbila celá kapitola, tak snad napíšu, že se mi líbila kapitola ne?
PS: Nemusíš se do nás hnedka pouštět. ;)
PS2: Ewil, zapomněla jsem ti napsat, že dělám takové třídění SB, tak kdyby ses tam mrkla. :)

9 Miti Miti | E-mail | Web | 14. února 2015 v 11:16 | Reagovat

Tak to bylo SUPER! :O Vážně bezva kapitola, už jsem se těšila :33 Začínám mít Bradona ráda :-? :D ale ještě nevím,jaký tým...zapomněla jsem na okolnosti ohledně Micka, takže jsem se ještě nerozhodla :D :D Každopádně, doufám, že už zase přidáš další kapitolku :3
Btw.: Byla bych moc ráda, kdyby ses mi nahlásila do kontroly Affs, protože bych o tebe nechtěla přijít :( :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama