RC: Inheritance

1. února 2015 v 22:17 | Ewiline |  Recenze
Omg, přestávám dýchat, z tohohle jsem se vyhrabala tak, že se mi v hlavě zrodila fanfiction :O Ještě nikdy jsem žádnou nenapsala, ale tohle mi ruce napsaly samy :D Mno, uvidíme :D

Rozhodla jsem se zkombinovat hodnocení celé série zároveň s hodnocením tohoto dílu.

Inheritance



Nebudu předstírat, že se znovu nemusím podívat, jak kniha začíná, abych si urovanala, co všechno se stalo v této knize, páč mi to začíná splývat.
Je to jen chvilka, co jsem znovu nasadila Inheritanci její přebal, rekordně vůbec nepomačkaný po týdnu, co se schovával na polici. Konec ve mě probudil takovou prázdnotu, že jsem si musela sednout k notebooku a začít psát svou recenzi.
Přečetla jsem knihu o 668 stránkách. Přesně tohle jsem si myslela, že nikdy nedokážu.

Anotace: Není tomu tak dávno, co byl Dračí jezdec Eragon obyčejným chudým farmářským chlapcem a jeho dračice Safira pouhým modrým kamenem v lese. Nyní právě na nich závisí osud celé civilizace!
Dlouhé měsíce výcviku a bojů přinesly mnohá vítězství a naději, ale také srdcervoucí ztrátu. A ta nejtěžší bitva je přitom teprve čeká: musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Aby zvítězili, potřebují být neskutečně silní a odvážní. Pokud to nedokážou oni, neporazí Galbatorixe nikdo. Druhá šance neexistuje.
Jezdec a jeho drak došli dál, než se odvážil kdokoli jiný. Ale podaří se jim porazit samotného krále zla a obnovit v Alagaësii spravedlnost? A pokud ano, co budou muset obětovat?

Tentokrát se část knihy skládala převážně z válečných tažení a útoků. Moje mysl se konečně vrátila k Eragonovi... - abych tohle vysvětlila, v druhém díle jsem se těšila, až se vrátím do Carvahallu za Roranem, ale teď když Roran měl problémy v Aroughs, nebo tak, neměla jsem na něj vůbec náladu, opravdu ne. Chtěla jsem být zase co nejdřív u Eragona a jeho problémů. Na začátku jsem se ale přesto vyděsila, protože Roran málem zemřel, ale nic se nakonec nestalo, naštěstí.

Eragon se stává vůdcem Vardenů. Nasuadu zajmul Murtagh a odvedl ji do Uru-baenu (omlouvám se, ale nevím jak napsat tu stříšku nad u). To mě také vůbec nebavilo. Věci z Nasuadina pohledu mě prostě nebraly. Když se bavila s Murtaghem tak ano, to tam byl i Murtagh, ale jinak... Není mi moc sympatická.
Eragon jako vůdce Vardenů zjistí, že není jiná možnost, než konečně zjistit něco víc o skále Kuthian a Pevnosti duší, což jsou názvy míst, která mu jednou řekl kočkodlak Solembum v Teirmu. Nakonec odlétá se Safirou na zpustošený Vroengard, kde žijí tak prapodivná stvoření, že v realitě by se únik energie dal považovat za atomový výbuch a mega velký únik radiace. Po nalezení svých skutečných jmen je Eragonovi dovoleno vstoupit do Skály. Objeví Eldunárí, která se skryla před Galbatorixem a přes 200 dračích vajec, která čekají na své jezdce. S pomocí Eldunárí vytáží zpět do Uru-baenu, kde se zatím armáda Vardenů a elfů spojila.

Nejnapínavější část je samozřejmě útok na Galbatorixe, ke kterému jsem se chtěla rychle dostat, protože emocionálně to na mě zanechalo největší stopu a dojem. Eragon spolu s Aryou, Elvou a Safirou vstoupí do Galbatorixových komnat a hned jsou znehybněni a nuceni poslouchat králova slova. Eragon ve snaze získat čas vyzve krále na souboj, ten místo sebe ale určí Murtagha a tak spolu bratři musejí bojovat. Eragon vyhraje a Murtagh se obrátí proti králi a spolu se Slovem, jménem starověkého jazyka (já věděla, že to tam jednou bude), odstraní část jeho zábran.
Nebudu prozrazovat, jak přesně ale nakonec je Galbatorix samozřejmě mrtev s velkým přičiněním Eragona a Eldunárí, i když královu smrt má na svědomí král sám. Murtagh s Trnem se rozhodnou odcestovat a prozradí Eragonovi jméno starověkého jazyka.

Moje myšlenky v té části, když Galbatorix ještě žil - To jako fakt? Zbývá ještě nejméně 90 stránek a ono to ještě ani nevypadá na konec? Co když se nakonec přesídlí rozhodující bitva někam jinam? Omg, já nemůžu.

Při bitvě jsem moc nevnímala slova, ale spíš pocity a obrazy, jako bych spojila svou mysl s nějakým starým Eldunárím. Znovu byl na scéně Roran v tu nejvíc super chvíli, kdy jsem potřebovala číst o Eragonovi. Nakonec jsem ho zase začala vnímat a dočetla jsem to celkem v pohodě - s chutí jsem se vrhla na další kapitolu, kde konečně figuroval Eragon.

Moje fanouškovská nespokojenost je ale opravdu velká, přestože to s Aryou a Eragonem vypadá dobře. Nedali si ani pusu na tvář, když se loučili! Já nejsem fanda romanťáren, opravdu ne, ale moc bych to Eragonovi přála. Nakonec odletěl s vědomím, že by ho někdy mohla milovat. Pfff.
Konec mi také trochu vadil tím, že jak Eragon zařizoval všechny možné věci po celé zemi, vždy ho napadlo, jak vyřešit nějaký problém, ale neřekl to a čtenář (já) se to dozvěděl skoro o kapitolu dál, když se konečně dostali např. k urgalům. Nevadilo mi to u bitevních plánů, ale na konci knihy to bylo hodněkrát za sebou.

Uhm, hrozně moc by mě zajímalo, jestli Paolini neplánuje nějaký prequel nebo spin-offku na svou sérii. Neznám od něj žádné další série nebo jednotlivé knihy... Asi si o tom něco zjistím.

Můj kompletní názor na vše, je že jsem poznala postavu, která prošla nejdelším a nejsložitějším vývojem, jaký jsem kdy četla. Nechci, abych vyzněla hrubě, ale autor nemá žádný specifický styl, i když ho charakterizuje - je to plný text, ale žádná hvězdná výjimečnost. Chybí tam love-story pro Eragona, opravdu, skoro poprvé ve svém životě bych jí někam dosadila. Za to všechno, co se mi nelíbí, nebo je mi nesympatické musím uznat, že je všechno dokonale vykompenzované spletitým dějem, který je od začátku promyšlený (páč jsem dospěla k názoru, že tohle by za pochodu vymýšlet nešlo).
Musím říct, že jsem s celou sérií spokojená.

Narozdíl od některých fanoušků jsem vyrůstala na filmu. Některé věci se mi nelíbí, ale třeba mladší Brom by se mi líbil víc, protože jsem si na něj zvykla. Uznám, že Aryu zkazili a samozřejmě, kdo kdy viděl draka s peřím - Safiru. Ukousněte mi hlavu, ale mě se Safira opravdu moc líbí taková, jaká je z filmu i s tím peřím, i když to není zrovna to, co bych si představila, když si řeknu drak.




Hodnocení:

Po sečtení jsem došla k závěru, že z mých 19 bodů, které uděluji má kniha plných 19 bodů.
Děkuji nakladatelství Fragment(/Albatros) za poskytnutí recenzních výtisk§.
Recenze z edice, nebo podobné tituly:
Oficiální stránka: http://www.eragon.cz/eragon-cz/
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliz Eliz | Web | 2. února 2015 v 15:22 | Reagovat

Už je to fakt dávno, jsem Inheritance četla, takže už si na knihu moc nepamatuju, ale myslím, že mi přišla dost zdlouhavá. A taky mě štvalo, že to s Eragonem a Aryou nijak nedopadlo :D
Pěkná recenze :) A těším se na ff :D

2 Knihy v srdích Knihy v srdích | Web | 2. února 2015 v 19:24 | Reagovat

Mě se třeba vyvrcholení romance mezi Aryou a Eragonem líbil. Ne že bych jim to nepřála, ale oni se k sobě prostě nehodily, v tom měla Arya pravdu. Závěr je úplně úžasný, ta závěrečná bitva mi skoro vyrazila dech a stejně jako ty jsem vnímala spíše obrazy, než slova. :-)

3 Kikča Kikča | E-mail | Web | 6. února 2015 v 22:03 | Reagovat

Já jsem knihu nečetla, hanba mi! :-D Nemůžu to posoudit, nikdy jsem nebyla intenzivní čtenář ale, co už.. Recenze je poutavá a velmi mě nadchla.. Jsem ráda že jsi dostala takové nápady. Fanfiction jsou někdy i lepší než originál. :-D jsem hodně zvědavá na tvé dílo.. Držím palce :-)

4 Nila Nila | Web | 14. února 2015 v 15:26 | Reagovat

No páni! To je Bomba :D

5 Ilía Ilía | E-mail | Web | 27. února 2015 v 10:17 | Reagovat

Taky tě to dokopalo k ff? Ahoj, sestro :DDDD
Naprosto souhlasím s Roranovými částmi. Ty byly jedna velká nuda :D Pro mě bylo zase z celé knížky nejlepší povídání o Nasuadě. Eragon mě nějak nebral :D
Paolini říkal, že by se jednou prý rád do Alagaesie vrátil. Když dělal rozhovor v Na Plovárně, zmínil se, že by chtěl sepsat něco o Angele. Doufám, že je to pravda, i když od té doby jsem nezaregistrovala žádné nové informace :)

6 Zoe Haak Zoe Haak | Web | 4. března 2015 v 19:06 | Reagovat

Je to dávno co jsem tu knihu četla, a myslím, že mi už vypadla ze seznamu. Ale... není po nějaké době špatné oprášit staré dobré vzpomínky a znovu si knihu přečíst.. :-)

7 Happy DemoN Happy DemoN | Web | 22. března 2015 v 16:56 | Reagovat

Ty vogo, já se ještě ani nedokopala k tomu přečíst Eldesta :D :D a to jsem předtím Eragona totálně žrala o.O jsem holt ostuda -.- není čas :D Ale přes prázdniny se k tomu už musím konečně dostat ;) A pak se s chutí vrhnout na Brisingr a konečně na Inheritance, protože to zní zajímavě ;3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama